„Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti třeba železem,“ pronesl při svém slavném ženevském projevu k pětistému výročí Husova upálení budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ke kýžené nezávislosti československého státu ale nakonec železa nebylo třeba. Stačila touha po svobodě a dlouholetá exilová aktivita, za níž stál v prvé řadě sám Masaryk. Na Prezidenta Osvoboditele a historický den, kdy byla definitivně korunována jeho snaha o samostatné Československo, vzpomene v pondělí 28. října vedení města Liberce v čele s primátorkou Martinou Rosenbergovou.

„Za vznik První republiky vděčíme právě Tomáši Garrigue Masarykovi, který během první světové války začal v emigraci pracovat na vzniku samostatného státu a pro svou myšlenku navíc dokázal získat mezinárodní politickou podporu. Ne náhodou byl Prezident Osvoboditel sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru a zcela po právu je nesmrtelným symbolem naší republiky. V Liberci máme Masarykovu ulici a od roku 2008 také Masarykův pomník s bustou, který je k vidění u Severočeského muzea,“ konstatovala primátorka.

Samostatný československý stát byl vyhlášen 28. října 1918 jako jeden z nástupců rozpadlého Rakouska-Uherska. Československé území tehdy zahrnovalo Čechy, Moravu, tzv. České Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tomáši Garrigue Masarykovi, který se 14. listopadu téhož roku stal hlavou republiky, bylo tehdy 67 let.