Kmeny, jež byly svázány do vorových tabulí a máčeny 2,5 měsíce v Labi pod jezem v Českých Kopistech, jsou určeny k renovaci krovu Kalicha. Věže, kterou každoročně navštíví zhruba tři tisíce lidí. Krov památky pocházející z roku 1569 však nahlodal zub času a volá po opravě.
Přípravné práce na vorech začaly již ve čtvrtek. „Převezli jsme vorové tabule pod zdymadla na kotviště, kde byly seřazeny do pramene,“ popsal postup Zdeněk Oravec, majitel společnosti tesařství Čenda z Litoměřic, jež se prací ujalo. Plavení pramene, který byl dlouhý přibližně 40 metrů, po Labi dnes sledovaly desítky lidí. Mezi nimi byli i zástupci Městského úřadu v Litoměřicích v čele se starostou Ladislavem Chlupáčem, místostarosty Karlem Krejzou, Lukasem Wünschem a tajemníkem MěÚ Milanem Čigášem. Na první vor musely být podle plavebního řádu instalovány dva motory, jimiž byla řada vorů poháněna. Pod dozorem zkušeného „voraře“ provedli tesaři s pramenem několik manévrů, například vyzkoušeli brzdu či plavbu proti proudu u Lodního náměstí. Na něm budou k nahlédnutí až do soboty. Prohlídku zájemcům doplní výklad přítomných tesařů.
Po rozebrání pramene vorů, vytažení z vody a očištění dobrovolnými hasiči všechny kmeny, jež nejkratší měří 4,3 m a nejdelší 8,3 m, poputují v neděli 11. srpna do oploceného areálu na Mírové náměstí. Ohraničený prostor nezasáhne do parkovacích míst. Do poloviny září mohou být obyvatelé svědky unikátní historické metody opracování dřeva. Proběhne zde i tesařské sympozium, kdy budou kmeny opracovávat různá tesařství z okolí Litoměřic, ale také například z Českých Budějovic. Náročný postup se v dnešní době používá zcela výjimečně a pouze při opravách vzácných památek. K významné události dochází právě letos, kdy město slaví 800 let od svého založení.
Až do konce září probíhá historický průzkum
Napodobení původní technologie stavby a použití stejných druhů dřev, jako je jedle, smrk a modřín, město Litoměřice zvolilo s ohledem na význam památky. „Budova radnice s Kalichem je unikát nejen v České republice, ale i v oblasti severně od Alp. Jde o zcela ojedinělou takto zajímavou dochovanou konstrukci,“ konstatoval doktor Kamil Podroužek z katedry historie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. „Zvolená mokrá cesta úpravy dřeva v proudící vodě spočívá v postupném vyluhování látek, jako například škrobu a cukru, které lákají dřevokazný hmyz,“ dodává Oravec s tím, že by máčením mělo dřevo zároveň ztratit přirozené pnutí, tedy nemělo by praskat a kroutit se. Tento postup tak zajistí dlouhou trvanlivost nového krovu.
V současné chvíli až do konce září probíhá také historický průzkum, jehož výsledek například ukáže, jak se krov v průběhu času měnil. Ještě další čtyři vory se máčí ve stojaté vodě záhořanského rybníka. Na vylovení si musí počkat přibližně do října. „Všechny kmeny, včetně těch z náměstí, budou přemístěny do areálu Jiříkových kasáren. K samotné opravě krovu dojde v příštím roce po dokonalém vyschnutí dřeva. Celý proces obnovy završí v roce 2021 kompletní výměna střešní krytiny,“ informoval Ladislav Pošík, stavební technik Odboru územního rozvoje Městského úřadu v Litoměřicích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
