V historii našich významných a zajímavých staveb je však povážlivá řada mezer a „bílých míst“. Právě je má pomoci odstranit připravovaný Litomyšlský architektonický manuál (LAM), který bude koncipován jako odborně-popularizační webová databáze více než 150 nejvýznamnějších architektonických objektů, souborů staveb a prostranství 20. a 21. století v Litomyšli i jejich tvůrců. Objekty budou na závěr dvouletého projektu navázány na trasy sedmi stezek, které návštěvníka provádějí městem, a na výlety za jednotlivými stavbami v blízkém okolí Litomyšle. Webové stránky projektu, případně malá doplňující brožura, budou dostupné v češtině i angličtině. První část bude hotová ještě v roce 2017, druhá pak v roce 2018.
Městská galerie Litomyšl se coby zaštiťující organizace manuálu netají tím, že inspiraci našla v jiných českých městech. „Brno bylo prvním městem u nás, které takovýto projekt realizovalo, později se přidala i Plzeň. A na tato velká města chceme v Litomyšli coby třetí v republice navázat. Hlavním odborným garantem našeho projektu a autorkou převážné většiny textů je Anna Šubrtová, jež se dlouhodobě věnuje zpracování a studiu architektonické podoby Litomyšle v tomto období,“ sdělila ředitelka Městské galerie Litomyšl a vedoucí projektu LAM Dana Schlaichertová. Tým spolupracovníků se vybíral velmi pečlivě a je rozmanitý. Za městskou galerii v něm figuruje ještě Zuzana Tomanová, dalšími členy jsou odborník na regionální historii a archivář ze Státního okresního archivu v Litomyšli Stanislav Vosyka, Petr Kočí z Národního památkového ústavu, pražská teoretička architektury Karolína Jirkalová či Lenka Backová, která se litomyšlské historii dlouhodobě věnuje (a mimo jiné pro Lilii připravuje rubriky Kalendárium a Historické (p)ohledy). Díky cyklu pravidelných Procházek (s) městem, které galerie pořádá již druhým rokem, týmu autorů LAM pomáhá řada dobrovolníků z řad pamětníků, milovníků umění a místních nadšenců. „Moc těmto lidem děkujeme za pomoc, protože díky jejich ochotnému vzpomínání získáváme informace a obrazový materiál z rodinných archivů,“ dodala Dana Schlaichertová na adresu pomocníků.
V současné době mají autoři hotovou již část práce a dle odhadů se nacházejí zhruba v jedné čtvrtině projektu. „Pro letošek připravujeme celkem 100 objektů od roku 1900 do současnosti a 50 medailonů jejich autorů. Máme za sebou většinu badatelské práce v archivech, tedy vyhledávání stavební historie budov, historických fotografií, soutěžních návrhů na budovy a tak dále. Napsány jsou také první desítky textů, které následně půjdou k jazykové korektuře a anglickému překladu. Tomu všemu ovšem předcházela méně kreativní, avšak nesmírně důležitá část, kdy jsme vyřizovali souhlasy majitelů a další povolení,“ vysvětlila Anna Šubrtová.
Pozornosti se dočkají i prvorepublikové stavby
Základ databáze LAM bude tvořit interaktivní mapa Litomyšle, která umožní snadné vyhledávání objektů a plánování tematických procházek. Manuál zařazuje do svých tras i architekturu druhé poloviny 20. století a architekturu současnou, na jejíž kvalitu je v Litomyšli dlouhodobě kladen důraz. Věnovat se bude rovněž významným restaurátorským a památkářským zásahům a také umění ve veřejném prostoru. Součástí profilu každého objektu budou kromě textů, fotografií a plánů také údaje o době jeho vzniku, stylovém zařazení, typologii, architektech, případně i stavitelích a stavebnících, adresa a GPS souřadnice. Ty nejvýznamnější objekty i jejich autoři budou, stejně jako úvod ke každé trase, představeny v budoucnu i audionahrávkou, již načtou regionální osobnosti nejen z uměleckého prostředí. Zvídaví zájemci o litomyšlskou architekturu si tak budou moci před vybranou stavbou vyslechnout její příběh.
A jaká jsou již zmíněná „bílá místa“ v historii litomyšlské architektury? Jedná se hlavně o stavební dějiny města ve druhé polovině 20. století. Díky LAM se tak dozvíme například detaily a zajímavosti k výstavbě vertexového sídliště, Komenského náměstí i soukromé výstavbě ze 70. let. Pozornosti se však dočkají i prvorepublikové stavby. U řady z nich se můžeme těšit na nová zjištění a obrazovou dokumentaci, převážně díky potomkům původních majitelů, kteří při přípravách spolupracovali.
Projekt Litomyšlského architektonického manuálu vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky a města Litomyšl. „Pokud uspějeme s žádostí o grant na ministerstvu i příští rok, budeme v projektu pokračovat. Dokončíme další lokality ve městě a také ‚zahustíme‘ stávající okruhy o některé další stavby a doplníme medailony autorů,“ řekla na závěr Anna Šubrtová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
