S myšlenkou vytvořit inscenaci, v níž by mlynář Vávra nebyl zlosyn, který mladou Maryšu, jež je za něj provdána proti své vůli, týrá, si principál souboru a režisér Petr Matoušek pohrával již dlouho. Text, který v uplynulé sezóně pod jeho rukama vznikl, nakonec na notoricky známý příběh Maryši od bratří Mrštíků nahlíží apokryfně, z jiného úhlu – co když bratři Mrštíkové byli sami součástí příběhu, který v jejich divadelní hře vrcholí vraždou, co když byl ve skutečnosti Vávra sám obětí intrik, co když skutečný příběh Maryši skončil happyendem?
Už porota v Rakovníku, kam se soubor v březnu vypravil na krajskou divadelní přehlídku, mimořádně ocenila Matouškův autorský přístup a herectví celého kolektivu Divadýlka a poslala Vávru na národní přehlídku. Ve Volyni byli Boleslaváci vřele očekáváni – na chodbách divadla bylo z mnoha úst slyšet, že představení Boleslavi si někteří diváci tradičně nehodlají nechat ujít – po sedmi účinkováních na národní přehlídce v jižních Čechách za osm let její existence si tu Divadýlko již vysloužilo víc než dobré jméno…
Představení se nakonec povedlo na výbornou, vše běželo, jak mělo, a diváci odměňovali slovní i situační gagy mnoha salvami smíchu. Ve zpravodaji přehlídky redaktoři zaznamenali bezprostředně po představení divácké reakce typu: „Lahůdka, lahůdka, lahůdka. Já jsem viděla Maryšu mockrát, ale tohle mě nadchlo a skláním se pánovi, který tohle napsal.“ nebo „Jsem nadšen. Vtipné, rychlé, lehoučké. Hezky z druhé strany.“ A chvála nekončila děkovačkou…
„Lidé nám po představení za Vávru děkovali v obchodě, v hospodě i na záchodě. Bylo to moc milé, zvlášť na tom záchodě,“ směje se Petr Matoušek, jenž následně od poroty získal čestné uznání za scénář. Soubor rovněž získal cenu za vyrovnané herecké výkony a rovněž doporučení na již zmíněný Hronov, kam jej programová rada festivalu vzápětí poslala. A velkým oceněním byla i skutečnost, že Matouška bezprostředně po představení vyhledalo hned pět zájemců, kteří by si představení rádi objednali do svých divadel a domů kultury.
„V Hronově jsem s Divadýlkem byla už vloni, ovšem jako zvukař a osvětlovač. Při představě, že jsme se tam letos dostali znovu a já budu tentokrát na prknech a v roli Maryši, mám husí kůži,“ komentuje postup na prestižní přehlídku Tereza Juhaňáková, představitelka hlavní ženské postavy. A jedním dechem dodává, že volyňskou přehlídku, kde diváci Divadýlko sedmkrát vytleskali na děkovačku, si nesmírně užila.
V regionu bude Vávra k vidění během léta hned několikrát. Například 2. srpna na skalním hradu Vranov – Panteon na Malé Skále, 3. srpna odpoledne ve Vísce a večer na hradě Houska, 24. srpna na Valdštejně a 12. září se dočkají Kosmonosy. O týden později, 19. září, soubor úspěšné představení odehraje také na své domácí scéně v mladoboleslavském Domě kultury. Mezitím se s Divadýlkem na dlani však můžete setkat i na dalších místech. Také letos totiž soubor kočuje po hradech a zámcích s letní hudební komedií Mušketýři aneb Co už Dumus nenapsal, kterou v srpnu představí i na Michalovické putně.
