Aleš Palán: Raději zešílet na Šumavě
Beseda a čtení z knihy rozhovorů s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině. Dva roky jezdil spisovatel a publicista Aleš Palán za šumavskými samotáři, novodobými poustevníky. Výsledkem jeho návštěv je ojedinělá kniha, která přibližuje dlouhodobou samotu, život mimo civilizaci a blízké soužití s přírodou. A také daň, jakou se za takovou alternativu platí.
Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha. Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální (zejména obě zpovídané ženy), jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který přesto tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.
Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán (Magnesia Litera, Cena Českého literárního fondu), snímky přispěl fotograf Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award).
Během půl roku čtyři vydání a náklad přes 30 tisíc výtisků.
Aleš Palán (1965 v Jihlavě) spisovatel, publicista, novinář, ředitel nakladatelství Kalich. Autor čtyř desítek titulů, z toho zhruba poloviny knižních rozhovorů. Spolu s Kateřinou Šedou získal za průvodce brněnským Bronxem „Brnox“ Magnesii literu. Za román „Ratajský les“ a rozhovory s bratry Florianovými „Být dlužen za duši“ byl na tuto cenu nominován. Za rozhovor s bratry Renkovými „Kdo chodí tmami“ získal cenu Českého literárního fondu. Některé jeho knihy byly přeloženy do angličtiny, němčiny a japonštiny.
3. 12. pondělí
Stanislav Komárek: Města a městečka. Memoáry.
Proč vlastně memoáry? Není lepší o tom, co minulo a je pryč, mlčet?
Má nějaký význam zaznamenávat "historii v malém"? Proč nás vlastně minulost zajímá?
Žije mládí z nadějí a stáří ze vzpomínek?
Dá se vůbec něco zaznamenat z klidných časů, které jsou dnes?
Jak moc jsou vlastně klidné?
Je míň té lásky na světě
než blaha v marných snech
že by ji ptáček maličký
unesl na křídlech
on by s ní moře přeletěl
na šířku, na délku
ni pérka by si nesmočil
v barevném křidélku
(z rukopisného zpěvníku jedné z mých prababiček, asi 1890)
Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. se narodil v roce 1958 v Jindřichově Hradci. Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska. Pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Měl zájem o etologické a antropologické koncepce (např. A. Portmann, J. v. Uexküll, K. Lorenz a O. Koenig). Zajímá se také o psychologii a psychoanalýzu, zejména vídeňskou tradici freudovskou a jungovskou. Po návratu do Prahy v roce 1990 nastoupil na Katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK, kterou založil Zdeněk Neubauer. Přednáší o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna, také o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu, mimikrách. Je skvělým esejistou (2006 cena Toma Stopparda), a autorem celé řady knih: „Dějiny biologického myšlení“, „Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy“, „Lidská přirozenost“, „Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika“, „Ptáci v Čechách 1360 - 1890 aneb tajemství rytíře von Sacher - Masocha“, „Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací“, „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“, „Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech“, „Evropa na rozcestí“. Napsal také beletristické romány „Opšlstisova nadace“, „Černý domeček“, „Mandaríni“. Je autorem sbírky básní „Kartografie, Kaligrafie, Holografie“, „Mé polopouště“. Absolvoval řadu poznávacích cest po celém světě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
