Rekonstrukce byla plánovaná až do konce listopadu, s měsíčním předstihem je však už takřka hotová. Společně s městem se na ní podílí i odborníci z Katedry dopravního stavitelství Univerzity Pardubice a jejich studenti v rámci výuky a výzkumu charakteristik a chování vozovek.
Kryt vozovky ve Sladkovského ulici byl revitalizován společně s třídou Míru v letech 2013 a 2014. Tvořila jej velkoformátová žulová dlažba uložená do štěrkového lože, která ale vlivem zatížení projíždějících vozidel praskala a byla opakovaně měněna. Nyní tvoří povrch vozovky odolný cementobetonový kryt s delší životností a s minimálními náklady na údržbu a je první svého druhu v Pardubicích.
„Pracujeme s povrchem s dlouhou životností, který je tuhý, takže se například nevyjíždějí na vozovce koleje v podélném směru, neprotlačují se důlky při delším parkování, nevytvářejí se rolety při brždění do křižovatky. Jako velký přínos vnímám i nízkou hlučnost při pojíždění dopravními prostředky a také světlý povrch vozovky - odráží světlo, takže při setmění a tmě je umělé osvětlení účinnější, vozovka je více ozářena a je tedy bezpečnější pro provoz včetně pohybu chodců při přecházení vozovky,“ uvedl vedoucí odboru majetku a investic Petr Škoda.
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Světlý povrch betonů více odráží sluneční svit a tím dosahuje oproti tmavým, černým povrchům snížení teploty vzduchu nad povrchem. Například město Vídeň chce tímto způsobem snížit teplotu vzduchu v letních měsících ve městě a postupně nahrazuje povrchy vozovek právě cementobetonovým krytem. „Ze strategického hlediska je cementobetonový kryt v porovnání s asfaltem také ekologicky šetrný, protože je vyroben z místních přírodních materiálů,“ dodává Petr Škoda.
V souvislosti s výměnou krytu vozovky zahájila v ulici Sladkovského několik výzkumných úkolů Katedra dopravního stavitelství z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Podstatou tohoto výzkumu je porovnání vlastností nového cementobetonového krytu vozovky s ostatními druhy vozovek v městském prostředí, primárně se sousedním úsekem místní komunikace v ulici Sladkovského s krytem z asfaltových vrstev.
„Jedním ze záměrů našeho výzkumu je posoudit vliv druhu povrchu (pozn. světlý-beton, tmavý-asfalt) na teplotu v městském prostředí. Za tímto účelem byly v lokalitě instalovány teplotní senzory umístěné v různých výškách nad povrchem vozovky. Zároveň jsme teplotní čidla společně se studenty naší katedry instalovali v různých hloubkách do samotné konstrukce vozovky, kde budeme měřit kolísání teploty a šíření tepla během doby zrání betonu, ale i dlouhodobé změny teploty vlivem změn počasí a střídání ročních období. Tyto činnosti úzce souvisí s měřením světelné odrazivosti obou povrchů za účelem posoudit možné úspory provozu veřejného osvětlení,“ uvedl Pavel Lopour z Katedry dopravního stavitelství.
„Naším dalším výzkumným úkolem je sledování šíření napětí v cementobetonových deskách během zrání betonu, kdy dochází k jeho smršťování, a zároveň dlouhodobé sledování změn těchto hodnot v souvislosti se zatížením dopravou a změnami teploty okolního prostředí. Pro měření napětí byly do cementobetonového krytu instalovány v několika úrovních snímače orientované jak v podélném, tak v příčném směru,“ doplnil cíl výzkumu Özgür Yurdakul z téže katedry.
Do uvedených úkolů, které vytvoří komplexní představu o chování konstrukce komunikace v měřeném úseku a vlivu na okolní uliční prostor, jsou zapojeni jak pracovníci katedry, tak studenti doktorského studia. Zároveň na místě probíhají a budou probíhat další výzkumné aktivity, do kterých jsou zapojeni i studenti magisterského a bakalářského studia a které přinesou studentům cenné praktické zkušenosti z oblasti výstavby a diagnostiky pozemních komunikací.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
