„Loutkové dioráma Svatba u Broučků bylo vytvořeno mladým, tehdy 27letým, Jiřím Trnkou na zakázku Československého výstavního výboru pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Dioráma mělo být umístěno v československém pavilonu mezi uměleckými a průmyslovými expozicemi jako exponát, který by zaujal americké děti. Trnka obdržel závazné zadání na konci února 1939, tedy na poslední chvíli před expedicí výstavy do zámoří, a proto, stejně jako mnoho jiných děl, dioráma po anexi Československa nacistickým Německem neodcestovalo a zůstalo v Praze. V prostoru širokém 2,4 metru, hlubokém 1 metr a vysokém 1,2 metru se nachází 57 loutek, které představují broučky, slunéčka neboli verunky, luční kobylky a šneky přímo při svatebním obřadu Verunky. Kromě svatebního páru s družičkami a oddávajícím se na scéně nachází pěvecký sbor broučků se sbormistrem, kapela, kočár tažený lučními kobylkami a rodina Broučků s mnoha dětmi. Dioráma bylo zaskleno a bohatě barevně osvětleno,“ vysvětlila Markéta Formanová, vedoucí Muzea loutek.

Dioráma bylo společně s dalšími nevyužitými exponáty pro Světovou výstavu uloženo do dočasného depozitáře v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a 3. prosince 1939 bylo ve stejném muzeu poprvé představeno veřejnosti na autorské výstavě Jiřího Trnky Malíř naděluje dětem. Výstava hraček, loutek a knižních ilustrací se těšila i v těžkých časech velkému zájmu veřejnosti a již v sobotu 21. prosince byl obdarován knihami pětitisící návštěvník. Po výstavě byla Svatba u Broučků odkoupena od výstavního výboru nakladatelstvím Melantrich, které jej v roce 1943 darovalo Českobratrské církvi evangelické.