Peníze získá Nadační fond Svatovítské varhany, jehož zakladatelem je Arcibiskupství pražské. Fond vznikl právě za účelem získání peněz na nový nástroj, vybráno je přes 70 milionů korun, tedy téměř 90 procent potřebných nákladů. Výše plzeňského daru vychází z počtu obyvatel města, kdy jich k 1. 1. 2018 měla Plzeň 170 936.
„Svatovítská katedrála je naším národním chrámem, národním symbolem. Plzeň v minulosti ročně přispívala Jednotě pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta na její dokončení, a to různými částkami. Například podle protokolu obecního zastupitelstva královského města Plzně ze 4. listopadu 1884 byla částka navýšena od roku 1885 na 100 zlatých ročně, což jednota s velkým potěšením vzala na vědomí a usnesla se vyslovit zastupitelstvu nejvřelejší díky za značnou podporu,“ přiblížil primátor města Plzně Martin Baxa.
Nyní podle primátora dostává západočeská metropole další příležitost podpořit celonárodní snahy o symbolické dokončení katedrály tím, že chrám konečně získá reprezentativní velký varhanní nástroj. „V současnosti slouží v katedrále k doprovodu bohoslužeb, koncertům a k doprovodu slavnostních příležitostí provizorní nástroj z roku 1932. Je umístěn ve stísněných prostorách spodního patra, v příčné lodi katedrály a neobsáhne svým zvukem celý prostor katedrály. Na horním patře téže kruchty stojí kulisa varhanní skříně někdejších barokních varhan, jejichž stroj bohužel zanikl v prvních desetiletích 20. století. Prostor západní kruchty nad vchodem do katedrály, který je určen pro velké varhany, tak zůstává již téměř sto let prázdný,“ vysvětlil Martin Baxa.
Plány na pořízení nového reprezentativního nástroje do velkého prostoru nejcennějšího českého chrámu existují už od 20. let minulého století, kdy u příležitosti svatováclavského milénia byla katedrála dostavěna. Nástroj se měl stát ozdobou chrámu a dokonce i největším chrámovým nástrojem na světě. Velká očekávání však nemohla být naplněna, neboť nákladná dostavba chrámu a pořízení nezbytného vybavení interiéru katedrály vyčerpaly možnosti stavitelů. Bylo proto po delších jednáních rozhodnuto pořídit skromnější provizorní nástroj a postavení velkých varhan svěřit budoucím generacím. Varhany pak postavila v roce 1932 kutnohorská varhanářská firma Josefa Melzera.
„Myšlenka postavení nových varhan však nezanikla, ale opakovaně se vynořovala, aby byla v důsledku nepříznivých celospolečenských událostí let válečných i v důsledku poválečného uspořádání odložena na časy příznivější. Jsem rád, že ty časy nyní nastaly a pokud budou zastupitelé souhlasit, bude se moci zapojit i město Plzeň,“ dodal Martin Baxa.
Stavitelem nových varhan by se měla stát varhanářská firma Gerharda Grenzinga, která je jedním z nejzkušenějších subjektů v této oblasti, doposud úspěšně dokončila na 220 restaurátorských a vlastních stavebních projektů napříč kontinenty. Bližší informace o projektu jsou na webu ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
