První zóna placeného stání vznikla v Plzni v 90. letech minulého století, od té doby se pomalu rozšiřuje, jak ve městě přibývá aut. Poslední rozšíření v lokalitě Na Jíkalce bylo v roce 2018. Nedostatek parkovacích míst musí město řešit hlavně ve starší blokové zástavbě činžáků a v sídlištích, která vznikala v době, kdy mít automobil bylo něco výjimečného a mít dva v rodině, jako je tomu často nyní, rozhodně nebylo běžné. Zatímco stávající stavební zákon na parkovací místa pro nově vznikající bytové jednotky i nebytovou výstavbu myslí, u dříve postavených domů a bytů tomu tak nebylo. Jejich majitelé tak žádají prostor na parkování v blízkosti svého bydliště, a to na úkor veřejného prostoru se zelení či jinými zkrášlujícími prvky.

„Parkování v místě bydliště trápí stále více občanů. Vyslyšeli jsme proto jejich prosby a spolu s městskými obvody se snažíme situaci řešit. Jsme přesvědčeni, že parkovací zóny spolu s budováním P+R parkovišť a spolehlivou a kvalitní veřejnou dopravou představují klíčové opatření rozumné parkovací politiky, která je nástrojem pro ovlivnění dopravy hlavně v centru. Teď rozšiřujeme parkovací zónu na Petrohradě a stávající zóny kolem Husovy ulice, další rozšíření západně od Klatovské či na Slovanech připravujeme,“ vysvětlil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životní prostředí Michal Vozobule.

„Zatímco na západě počet aut na obyvatele klesá, u nás je bohužel stále trend opačný. A s tím rostou i nároky na parkování. Vybudování jednoho parkovacího místa přitom stojí městskou kasu až 125 tisíc korun, jeho roční údržba pak přibližně 750 korun. Cena roční parkovací karty pro rezidenta tak v podstatě pokrývá jen náklady na údržbu,“ dodal Vozobule.

Hlavním důvodem pro zřizování zóny placeného stání je regulace dopravy v klidu, tedy parkování. Pokud by město parkování neregulovalo, poptávka by na většině území města převýšila nabízený počet parkovacích míst a došlo by k přeplnění ulic a omezení dalších funkcí veřejného prostoru. „Zřízení zóny je výhodné zejména pro osoby s trvalým pobytem v území, protože si mohou zakoupit poměrně levné dlouhodobé parkovací oprávnění. Ostatní uživatele má tento systém přimět ke zkrácení doby parkování, většímu využívání jiných forem přepravy anebo k většímu využívání záchytných parkovišť mimo zpoplatněnou zónu,“ řekl vedoucí Úseku dopravního inženýrství Správy veřejného statku města Plzně Ondřej Vohradský, který projekt koordinuje.