Plzeň si ničivé povodně roku 2002 připomene výstavou

30.07.2012 21:30 | Zprávy

Srpen 2002 byl - a nejen v dějinách města Plzně - zcela výjimečným. Ještě 6. srpna, kdy začalo pršet, nikdo nečekal, že se blíží jedna z největších přírodních katastrof, které kdy Plzeň postihla.

Plzeň si ničivé povodně roku 2002 připomene výstavou
Foto: plzen.eu
Popisek: Plzeňská radnice

Město Plzeň si ničivou povodeň roku 2002 připomene výstavou. Její vernisáž se uskuteční 13. srpna od 14 hodin a stane se zároveň vzpomínkovým setkáním těch, kteří se podíleli na zvládnutí krizové situace a odstraňování škod. „Na přírodních katastrofách lze těžko najít něco pozitivního, ale povodně v Plzni roku 2002 jednu pozitivní stránku přeci jen měly. Je jím zjištění, že lidská solidarita a potřeba pomoci bližnímu v nebezpečí zcela nevymizela,“ uvádí plzeňský primátor Martin Baxa.

Po první vlně povodní, která napáchala škody jen v některých okrajových částech města, začalo v neděli 11. srpna nad západními Čechami pršet vydatně a déšť přestal až v úterý 13. srpna dopoledne. Nasycená půda už nedokázala další vodu pojmout. Zvedla se hladina Úslavy, s malým zpožděním pak Úhlava a o půlden déle Radbuza. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže do Plzně v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách, a tím zabránit dalšímu zhoršení již tak kritické situace. Celkem bylo ve dnech 8. – 13. srpna zaplaveno 1509 ha území, tj. 11 % rozlohy města. Nejhůře na tom byly Koterov, Božkov, Roudná. Pod vodou se ocitl rovněž střed města – Denisovo a Anglické nábřeží a také Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se například projet Karlovarskou ulicí pod kruhovým objezdem, uzavřely se všechny mosty přes řeky (kromě mostu Milénia). Kolabovala doprava, zásobování. Ve středu 14. srpna voda postupně opadávala.

Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně 200 – 500leté vody, Úhlavou protékala přibližně 1000letá voda a Úslavou dokonce více jak 1000letá voda.

Škody v Plzni byly vyčísleny na 562 milionů korun. V prvním roce po události uvádí magistrát výši škod na městském majetku zhruba 250 milionů korun (na komunikacích 24 milionů, na technické infrastruktuře 173,3 milionu, na veřejných prostranstvích 8,1 milionu a na domech ve vlastnictví města 42,4 milionů korun).

Kvůli povodni spadlo či bylo v Plzni strženo 22 objektů. V majetku města byly tři domy – Planská 7, Luční 40 a dům U Zvonu 4-6, u něhož nařízení o odstranění stavby vyvolalo značnou polemiku. Především pro jeho stav ohrožující život a zdraví osob byl 30. srpna v dopoledních hodinách odstřelen.   

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: plzen.eu

Kde chcete vzít na slibované navýšení platů o 10.000?

A proč jste platy nezvedaly více, když jste mohli? Ostatně vy sama jste byla ministryně. A nehrozí, že když se tak zvedne plat (ne že by se mi to nelíbilo, ale že pak dojde k masivnímu propouštění, protože firmy nebudou moci lidi zaplatit? A co by mě také zajímalo, jestli byste šly znovu do vlády s ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

České Budějovice: Naše plácky se brzy otevřou

16:47 České Budějovice: Naše plácky se brzy otevřou

Se začátkem prázdnin dojde k velkému rozšíření otevírací doby na školních hřištích Náš plácek. Těch …