Při realizaci město Plzeň spolupracovalo s Nadací Bohuslava Martinů a Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, která radnici s podnětem na vznik desky oslovila. Autorem díla je renomovaný sochař a výtvarník Václav Fiala.
„Zuzana Růžičková byla uznávanou hudebnicí, osobou, jež ve svém oboru měla světové renomé. Současně byla také osobností s velmi pohnutým životním osudem, v němž se zrcadlily těžké dějiny 20. století. V roce 1942 byla poslána transportem do Terezína, přežila vyhlazovací tábor v Osvětimi, dočkala se konce války. Po mnoha desetiletích, během nichž o těchto svých zkušenostech nemohla hovořit, se tak po roce 1989 s plnou energií, vášní a elánem vrhla do toho, aby zprostředkovávala mladé generaci své zkušenosti. A to nejen proto, aby popsala, co se dělo, ale aby v mladých lidech vyvolala pocit, že hrůzy holokaustu nebyly jen izolovanou historickou událostí, ale že musíme velice pečlivě dbát a bojovat za to, aby se už neopakovaly,“ řekl dnes po odhalení pamětní desky primátor města Plzně Martin Baxa.
Zuzana Růžičková se narodila 14. ledna 1927 v Plzni, kde získala i své první hudební vzdělání u Marie Provazníkové-Šaškové. „Hře na klavír se věnovala do roku 1942, kdy byla deportována do koncentračního tábora Terezín, následně do Osvětimi a Bergen Belsenu. V koncentračním táboře prodělala skvrnitý tyfus, z něhož se po osvobození dlouhodobě léčila, proto se do Plzně vrátila až v srpnu 1945. Tvrdou prací v pracovním táboře měla zničené ruce. V září 1945 nastoupila do hudební školy. Bylo jí 18 let a měla pouze základní vzdělání. Jejím učitelem v Plzni byl Bohdan Gsölhofer, ředitel hudební školy,“ přiblížila náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková.
„Zuzana Růžičková cvičila hru na klavír 12 hodin denně a každé dva měsíce dělala postupové zkoušky do dalšího ročníku a účastnila se tehdejšího koncertu nejlepších žáků školy. Cembalo nebylo v tu dobu považováno za rovnocenný nástroj s klavírem. Úspěšně složila přijímací zkoušky na AMU a už během studií přešla ke studiu cembala. Své vzdělání si doplnila u profesorky Roesgen Championové v Paříži. V roce 1956 poprvé zvítězila v Mnichově na mezinárodní cembalové soutěži,“ dodala Květuše Sokolová, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně.
Kromě výuky na pražské Akademii múzických umění vedla mistrovské kurzy v Praze, Curychu, Stuttgartu, Londýně, Bostonu a jinde. V letech 1979 až 1990 byla sólistkou České filharmonie. Jako sólistka koncertovala po celé Evropě, v USA, Kanadě, Austrálii i Japonsku. Působila jako hudební organizátorka v Českém spolku pro komorní hudbu. Zvláště významné je její pravidelné hostování na předních mezinárodních hudebních festivalech. Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová, je trojnásobnou nositelkou Grand Prix du Disque de l'Académie Charles Cros v Paříži a řady dalších cen. V roce 2003 převzala z rukou prezidenta republiky Vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti umění, ve stejném roce jí byl udělen francouzský titul Rytíře umění a literatury.
Zuzana Růžičková zemřela 27. září 2017.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
