„Začátky sokolské organizace v Plzni nebyly jednoduché. Národnostně nevyhraněné prostředí, kde se německý živel prolínal a soutěžil s českým, přinášelo složité situace. Zakrátko se se Sokolem rozloučili jeho bývalí nadšení obdivovatelé, jako například syn hoteliéra Waldeka, synové továrníka Kiebitze a další, kterým národní charakter Sokola nevyhovoval, a založili si nový německo-český tělocvičný spolek Orlice, německy Aar,“ píše se v jedné z knih vydavatelství Starého mostu.

Sokol se ale dále úspěšně rozvíjel. V roce 1896 byla slavnostně otevřena nová sokolovna. Sokolové se sdružovali v různých oddílech, například plaveckém, veslařském, bruslařském, šermu, tenisu, turistiky, ale také míčových her a táboření. Členská základna čítala v roce 1913 celkem 1 077 mužů a 156 žen. K rozpuštění tohoto společenství došlo v roce 1941, o čtyři roky déle byla jeho činnost obnovena na pouhé tři roky, které vystřídalo problematické období až do roku 1989.