Prachatice: ZDRAVÍ 2020 - Plán podpory zdraví bude mít pokračování

16.02.2017 13:12

Plán podpory zdraví v Prachaticích má poslední rok svého působení a tak se sešla pracovní skupina, která se připravuje na jeho pokračování a nabídku zdravých aktivit pro občany našeho města. Zapojte se! PS na posledním jednání si zopakovala pojmy Zdraví 2020 a nyní Vám předkládáme zprávu MUDr. Beníškové z KHS Jihočeského kraje.

Prachatice: ZDRAVÍ 2020 - Plán podpory zdraví bude mít pokračování
Foto: cs.wikipedia.org
Popisek: Prachatice, ilustrační foto

Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí je nástrojem pro implementaci programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 2020 v ČR. Hlavním cílem je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Prioritními oblastmi jsou např. realizace celoživotních investic do zdraví a prevence nemocí, posilování role občanů a vytváření podmínek pro růst jejich zdravotního potenciálu, dále pak čelit závažným zdravotním problémům v oblasti infekčních i neinfekčních onemocnění a průběžně monitorovat zdravotní stav obyvatel a další. Do oblasti prevence a podpory zdraví byla zařazena témata pro rozvoj aktivit, které společně ovlivňují hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti populace (onemocnění srdce a cév, nádorová onemocnění, diabetes mellitus II. typu, obezita, aj.) – a to dostatečná pohybová aktivita, správná výživa a stravovací návyky, zvládání stresu a duševní zdraví, omezení zdravotně rizikového chování, zdravotní gramotnost, aj. V současné době je rozpracováno 13 akčních plánů, které specifikují konkrétní cíle a termíny plnění priorit národní strategie.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ve Zdravotnické ročence ČR 2015 uvádí, že nejčastější příčinou smrti v  ČR zůstávají dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, které se na celkové standardizované úmrtnosti podílely 43% a dále následovaly zhoubné novotvary s podílem cca 25%. Nemoci oběhové soustavy byly v r. 2015 nejčastější příčinou hospitalizace. Téměř jedna čtvrtina registrovaných pacientů v ordinacích praktických lékařů pro dospělé byla sledována pro hypertenzní nemoci, téměř desetina pro ischemické nemoci srdeční a pro cévní nemoci mozku. Diabetes mellitus je dalším častým onemocněním, v r. 2015 se s ním léčilo 858 tisíc osob. Nejvíce se na nemocnosti podílí diabetes mellitus 2. typu. Zhoubné nádory představují čtvrtinu všech úmrtí v ČR a druhou nejčastější příčinu smrti po kardiovaskulárních onemocněních. I přes rostoucí incidenci standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory mírně klesá. Další významnou oblastí jsou úrazy – v r. 2015 bylo na chirurgických ambulancích ošetřeno více než 1,8 milionu úrazů, nejvíce úrazů připadalo na věkovou skupinu  dorostu (15-19 let). U dětí je významný dlouhodobě alarmující vývoj počtu dětí a dorostu dispenzarizovaných pro obezitu, hyperalimentaci a její následky. Od r..1996  se jejich absolutní počet ztrojnásobil.

Zpráva o zdraví obyvatel ČR (MZ ČR 2014) informuje o výsledcích šetření situace determinant zdraví v ČR.  Konkrétně v oblasti výživy byl v porovnání s výživovými cíli Světové zdravotnické organizace zjištěn u všech populačních skupin ČR zvýšený příjem tuků a jednoduchých cukrů, u mužů i více cholesterolu a sodíku. Příjem většiny sledovaných minerálních látek a stopových prvků – vápníku, hořčíku, draslíku a selenu byl nižší, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Zjištěné stravovací návyky u dětí nejsou uspokojivé, více než 30% 11 letých dětí ráno nesnídá, 15 letých již dokonce 55%.  Polovina dětí nejí ovoce a zeleninu ani jednou denně, přičemž podle Světové zdravotnické organizace by měly konzumovat 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně. Co se týče pohybové aktivity – 32% dospělých vykazovalo nízkou pohybovou aktivitu, rovněž velká část dětí byla nedostatečně pohybově aktivní. Doporučení věnovat se alespoň hodinu denně pohybové aktivitě splňovala jen přibližně pětina dívek a čtvrtina chlapců. Více než 57% dospělé populace v ČR má nadváhu nebo obezitu, narůstá i počet dětí s tímto problémem. Přičemž při obezitě je riziko onemocnění hypertenze 6 x a u cukrovky 7 x vyšší než při normální hmotnosti. V posledních létech kouří v ČR 30% populace, kuřáctví je nejvyšší ve věkové skupině 15 – 24 letých (44,7%). V celé populaci je více kuřáků mužů, ale mezi dětmi 13 – 15 let kouří častěji dívky. Podle Světové zdravotnické organizace a Evropské komise byla zaznamenána konzumace čistého alkoholu na jednoho dospělého obyvatele ČR 16,6 l. Mezi českými dospívajícími byl zjištěn výrazně vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků.

MUDr. D. Beníšková, KHS Jč. kraje

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Olomouc: Muzejní noc opět zpřístupní desítky zajímavých míst

10:28 Olomouc: Muzejní noc opět zpřístupní desítky zajímavých míst

V pátek 17. května od 18 hodin do půlnoci budete mít znovu příležitost projít si galerie, muzea a da…