Krádež století v sedmi minutách – to je případ z pařížského Louvru. Stačilo přijet, vytáhnout výsuvnou plošinu, přes balkon jít do sálu, odnést šperky a jet pryč. A tak zemi šokovat a vyvolat ve Francii celospolečenskou diskuzi o zranitelnosti veřejných institucí. Zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd uvedl, že lidé by chtěli spíš slyšet, co se se šperky stalo, než kdo je ukradl. Rozhovor vedla moderátorka Tereza Řezníčková.
Zasloužila si Aňa Geislerová státní vyznamenání?Anketa
Krádež šperků v pařížském muzeu Louvre Šmíd označil za kulturní katastrofu. Připomněl, že Pyramida v Louvru, kterou v roce 1989 dokončil architekt Ieoh Ming Pei, vznikla na zakázku francouzského prezidenta Francoise Mitterranda. Jednalo se o součást ambiciózního projektu „Grand Louvre“, jehož cílem bylo modernizovat muzeum. Přestože projekt nebyl zpočátku populární, nakonec se stal jedním ze symbolů Paříže.
„Tento úžasný objekt neustále budil polemiku, ale všichni si na něj zvykli. Přitahuje lidi do Louvru. Mitterrand miloval symboly,“ vysvětlil zpravodaj Jan Šmíd.
Spisovatel Dan Brown, autor bestselleru Šifra mistra Leonarda, uvádí, že pyramida má 666 skleněných panelů, ale skutečný počet je 673. „O Louvru se neustále mluvilo. Producenti filmu Šifra mistra Leonarda tam chtěli natáčet. Povolili jim to jen v noci. Ale muzeum tak chytlo druhý dech. Obrovsky se zvýšila návštěvnost. V poslední době se mluví o tom, kam se přestěhuje Mona Lisa, že bude mít samostatný pokoj, samostatný vchod. Takže je to místo, o kterém se neustále mluví. A teď krádež, naprosto neuvěřitelná svým provedením,“ sdělil novinář.
„Co šokovalo víc? Krádež samotná, nebo to provedení?“ chtěla vědět moderátorka.
„Obojí. Mluví se teď o tom, jak je možné, že tak obrovské kulturní bohatství může být navždy ztraceno. Cena se odhaduje na 88 milionů eur, ale kulturní hodnota je nevyčíslitelná. Mluví se o tom, že Louvre není střežen adekvátně,“ zmínil Šmíd.
Zloději kradli v přímém přenosu, turisté je natáčeli
Hovořil o záběrech, na kterých se lupiči dostávali dovnitř skříňky a lidé se na ně dívali a točili si je. „Dlouho jim trvalo, než pochopili, že se jedná o krádež. Díky tomu, že to bylo tak dobře připravené a tak jednoduché, se jim podařilo uprchnout,“ vysvětlil Šmíd.
Je pro vás Filip Turek přijatelný jako ministr zahraničí?Anketa
Francouzská policie v souvislosti s krádeží klenotů v Louvru zadržela a vzala do vazby už sedm podezřelých osob. První dva podezřelí byli dopadeni již o víkendu, přičemž jeden z nich byl zadržen na letišti, když se chystal opustit zemi. Identifikace těchto osob proběhla díky analýze DNA nalezené na místě činu. K zadrženým se později přidalo pět dalších zločinců, včetně domnělého hlavního organizátora. I přes výrazný pokrok ve vyšetřování se však ukradené šperky, jejichž hodnota přesahuje dvě miliardy korun, zatím nenašly.
Většina zadržených měla podle Šmída již v minulosti problémy se zákonem. „Policie okamžitě provedla razii, ale nenašla vůbec nic. Je otázka, kam ty stopy mohou vést. Jestli je to akce této skupiny, nebo jestli za tím stojí někdo další, kdo ty šperky chtěl s vědomím, že nemá absolutně žádnou šanci prodat je. Jsou neprodejné,“ zdůraznil zahraniční zpravodaj ve Francii.
Byli dopadeni jen pěšáci?
Uvedl, že odborníci na umění bědují a říkají, že šperky jsou nenávratně ztracené, zlato roztavené. „Lidé ve Francii by chtěli spíš slyšet, co se stalo se šperky, než kdo je ukradl, protože to mohou být pěšáci,“ zdůraznil Šmíd.
Zadržení mohou být odsouzeni na patnáct let, ale neznamená to, že šperky budou nalezeny. Ukradeny byly královské korunky a náhrdelníky. „Mají spoustu diamantů. Jedna korunka se našla, osm jich stále chybí. Nalezená korunka však je poničená a pravděpodobně už nikdy nebude moci být zcela opravena do původního stavu,“ soudí Šmíd.
Francouzi si pochopitelně kladou otázku, kdo za všechno může. „Na vině je nedostatečná ochrana Louvru. Probíhá debata o tom, jestli kamerový systém je vyhovující, jestli by objekt neměl být lépe chráněn, jestli by historické předměty neměly být v jiných místnostech. Napoleonův sál je u Seiny a bylo poměrně snadné tam dojet v neděli ráno, dostat se nahoru, rozbít okno a během sedmi minut zmizet na skútrech, pokračovat podél Seiny,“ řekl zpravodaj.
Jako by to byl Arsèn Lupin
Policii se o kousek dál podařilo nalézt některé kusy oblečení, které měli zloději na sobě. „Mluví se o tom, že systém by měl být lépe zabezpečený a jestli jim nepomáhal někdo zevnitř. Ale je jisté, že to měli dobře připravené. Byli tam několikrát, obhlédli si to, spočítali si, jak dlouho to může trvat. Nahrálo jim to, že ochranné sklo nebylo tak kvalitní, bylo snazší se dostat dovnitř bruskou. Policisté prověřovali podobné způsoby vloupání v nedávné minulosti. Nejvíc jim pomohlo, že našli stopy DNA na místě a získali vzorky z předmětů, jako například oblečení, které nalezli,“ vysvětlil Šmíd.
Nevypadá to podle něj, že by to ředitelka muzea měla odskákat. „Otázkou je, co mohla dělat. Mluví se o tom, jestli nevypracovat zvláštní plán, kde by nejcennější části muzea byly umístěny, kde by měly mnohem lepší ostrahu. Hovoří se také o kamerovém systému,“ uvedl novinář.
Na sociálních sítích Francouzi žertují o zapojení slavného literárního lupiče Arsèna Lupina, kterého stvořil spisovatel Maurice Leblanc (1864–1941). Lupin v jeho pojetí byl elegantní a šarmantní zloděj džentlmen. Jeho akce byly promyšlené, teatrální a prováděné s minimálním násilím. Zdá se, že současní zloději se u něj mohli inspirovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská


















