Ze strany města jde o půjčku a, pokud by Praha na toto řešení nepřistoupila, hrozilo by, že město přijde o majetek Kongresového centra v řádu miliard korun.

Základním problémem hospodaření společnosti Kongresové centrum Praha, a.s. (KCP), je úvěr, který si KCP muselo vzít na rekonstrukci a dostavbu objektů pro Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000. Byla to státní akce a původní dohoda proto předpokládala, že celkové náklady na rekonstrukci a dostavbu kongresového centra v odsouhlasené výši 3 mld. Kč budou kryty z jedné třetiny státem, z jedné třetiny Českou národní bankou a z jedné třetiny hlavním městem Prahou. Kvůli změně politické situace v roce 1997 však nebyla tato dohoda nikdy naplněna a v roce 1998, kdy už byla proinvestována značná částka z vlastních zdrojů KCP, bylo rozhodnuto, že celá rekonstrukce a dostavba bude financována pomocí dluhopisů (55 mil. EUR) emitovaných akciovou společností kongresové centrum. Stát převzal prostřednictvím ministerstva financí pouze záruky za úhradu obligací, přičemž společnost musela za tuto garanci zastavit ve prospěch státu svůj prakticky veškerý nemovitý majetek. Na dofinancování rozdílu mezi výší částky, kterou Společnost získala emitováním dluhopisů a celkovou potřebou finančních prostředků, si Společnost ještě musela vzít úvěry od konsorcia bank vedených Živnobankou, PMB a KB ve výši 900 mil. Kč.