Podnikatel a vysokoškolský pedagog Josef Skála, bývalý místopředseda KSČM a někdejší předseda Mezinárodního svazu studentstva, vystoupil na youtubovém kanálu Zákony Bohatství. Rozhovor moderoval Tomáš Lukavec.
V úvodu pořadu se host zamyslel nad tím, co je to populismus. „Na české politické scéně je to nálepka. Nemusím ve všem souhlasit s Tomio Okamurou, ale tvrdit o něm, že je bláznivý extrémista, to prostě neberu. Když se někteří pokoušeli tvrdit, že má fašistické sklony, tak jsem jim řekl, ať jdou do háje. Populismus je odpor proti chybné politice kryté liberálními a jinými líbivými hesly. Je to z velké části výraz hněvu, naštvanosti. Je to nevyhnutelný důsledek toho, že ti, co nám poroučejí z moci úřední, to dělají tak strašně špatně,“ vysvětlil Skála.
Řekl, že neví, kdo je větší extrémista; jestli ti, kteří nás chtějí nahnat do války, nebo ti, jimž někdy „ujede pusa“. „Přitom to, že někam mizí stovky miliard, nikoho nezajímá. To je velmi nepěkný rozpor,“ uvedl host pořadu.
Komu prospěje zbrojení
Moderátor se pak zeptal, jestli by Česká republika měla investovat víc do zbrojení, jak chce prezident USA Donald Trump.
Máte důvěru ve velení Armády České republiky?Anketa
„Měli bychom se naučit víc rozumět Donaldu Trumpovi. Je to protřelý byznysmen, který umí klamat tělem. Řekne, že chce bojovat, ale vojáky nepošle a zbraně si musíte koupit. On bojovat nechce. I v České republice máme zbrojovky, které mohou někam dodávat a nejspíš dodávají. Jsou to privátní podniky. Výnos z toho bude privátním ziskem. Premiér Petr Fiala se dopustil výroku, že každá koruna vydaná do zbrojení, míněno ze státního rozpočtu, se nám vrátí ve třech korunách. To je za hranicí všeho – logiky apod. Tohle platí pouze pro země, jako jsou USA, které mohou prodávat dvakrát třikrát dražší stíhačky nám, než je prodají někomu jinému. To neplatí pro Českou republiku. Tady maximálně privátní zbrojovky vydělají nějaké peníze. Ale pokud vložíme peníze daňových poplatníků, tak ty se nemají jak vrátit. I kdyby došlo k nějakým válkám, já si je nepřeju, tak trofej z těch válek určitě nebude mířit do České republiky,“ objasnil Skála.
Papaláši by se podle něj měli zabývat něčím úplně jiným. „Zaprvé diplomacií, která nepálí mosty,“ zdůraznil politik a posteskl si na chabou připravenost státu na případné krizové a válečné situace. „Zásoby potravin máme na necelé dva dny, respektive na 1,3 dne. To je ostuda, trapas,“ kritizoval Skála. Toto by měl podle něj stát řešil. Česká republika nemá zájem na jakýchkoliv válkách. „Nevěřím tomu, že by Ruská federace měla zájem vykročit někam do České republiky. Nemá to logiku. Máme chránit svůj národní zájem, a ne strkat nos do věcí, které jsou v cizím zájmu, pod cizím velením a nám můžou jen uškodit,“ zdůraznil komunista.
Nemyslí si, že bychom byli nějaká velká položka pro Ruskou federaci. „Pokud by došlo k válečnému konfliktu, mohla by být ve větším riziku místa zapojená do potenciálního konfliktu. Byl bych nerad, abychom se stali živým štítem. Dějiny potvrzují, že některé anglosaské země hrozně rády vedou války daleko od svých hranic nebo břehů. Byl bych nerad, kdybychom byli hříčkou nebo pimprletem v rukou někoho jiného,“ řekl Skála.
Mnichovská konference v roce 1938 byla podle něj připravovaná dlouho předem. „To nebylo, že by se lekli Hitlera,“ zabrousil do minulosti. Dále mluvil o amoku, který postihl vedení EU. Unie podle něj už dlouho nevydrží, protože škodí většině členských zemí. Poslední volby do Evropského parlamentu mohly být poslední vůbec.
Politik si nemyslí, že Ruská federace má za lubem pohlcení celé Ukrajiny. „Je to nesmysl,“ řekl a připomněl zkušenost západní Ukrajiny z druhé světové války, která byla velmi krutá. Uvedl, že všechny struktury, které tam působily, nebyly protifašistické. A členové kolchozů si nemohli být jisti, zda druhý den ráno budou ještě naživu.
Ve válce na Ukrajině jde prý o novou architekturu rovné a nedělitelné bezpečnosti. Nejde o hlad po novém území. Ukrajina byla vyrabovaná dlouho před válkou. Skála připomněl, že u nás i lékaři z Ukrajiny od devadesátých let pracují jako přidavači na stavbách.
„Donald Trump říká, že kdyby v Bílém domě seděl on, když začala válka, tak by k ní vůbec nedošlo. Té větě nerozumí jenom pitomec,“ soudí komunista. Dále připomněl, že Ruská federace požadovala bezpečnostní záruky, ale vysmáli se jí. To, co se Rusům dosud nabízelo, vždy skončilo podvodem.
Česká politika vůči Izraeli? Hanba a ostuda!
Vyjádřil se také k válce v Gaze. Není prý antisemita, má židovské přátele, ale nemyslí si, že naší povinností je podporovat Izrael ve všem, co udělá. Je důležité zachovat si kritický vztah k politice Izraele. Připomněl, že poválečné Československo napomohlo státu Izrael ke vzniku, významnou roli v tom hrál Jan Masaryk a další osobnosti. „Cvičili jsme piloty, dodávali jsme letouny a další vojenskou techniku po řadu let,“ řekl Skála. Objasnil, že vedení naší země se domnívalo, že Izrael půjde levicovou cestou, což se nestalo.
PhDr. Josef Skála, CSc.
K současné české politice vůči Izraeli poznamenal: „Je hanba, že Česká republika sehrála mrtvého brouka, je to ostuda. Chápu, že hledáme spojence v mezinárodní židovské komunitě, je to racionální postup. V politice jsou lidé, kteří prosazují izraelské zájmy. Ale suverénní vláda si musí najít způsob, jak to udržet v přijatelných, civilizovaných, kultivovaných mezích. Z jedné strany žádný antisemitismus, ani náhodou! Z druhé strany tvrdá kritika politiky, kterou dnes stát Izrael vede. To je neskutečná čuňárna, co se tam odehrává,“ nešetřil tvrdými slovy a zmínil mrtvé děti, mluvil o vraždění a genocidě.
„Ze všech mrtvých v Gaze od října 2023 je 18 tisíc dětí, z toho 12 tisíc do 12 let věku. Minimálně tři tisíce dětí, které přežily, mají amputovánu nejméně jednu končetinu. Tato čísla může ignorovat jen mimořádný cynik a fanatik. Proti takové politice musíme tvrdě bojovat, ale nikdy nepřipouštět žádný antisemitismus,“ zdůraznil politik.
Kdo vystřídá Putina?
Obdržel také dotaz, jaký je jeho pohled na církevní sňatky. Odpověděl, že by lidem neupíral právo uzavírat manželství v kostele. Proti církevním školám není, ale měly by dodržovat určité normy. „Neměla by to být enkláva úplně jiného vzdělávání a socializace,“ soudí Skála.
Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?Anketa
Vyjádřil se i k osobě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž má podle něj „narkomanské zvláštnosti“. „Řekl, že Ukrajinci jsou nejlepší neprůstřelná vesta Evropy. Copak Evropa je žádá, aby dělali nějakou neprůstřelnou vestu? Ta země dopadne velmi nedobře,“ soudí komunistický politik, ale odmítl spekulovat o tom, zda se Ukrajina rozpadne. „Nechci spekulovat, byť indicie se objevují,“ míní Skála, jenž má za to, že Zelenského udržují u moci neonacistické kruhy.
V Rusku podle něj došlo k velkému poznání a vystřízlivění z politiky 80. a 90. let. Rusové zjistili, že nemohou věřit západním kruhům. „Putin to nemá snadné. Ale jeho podpora v ruské veřejnosti je větší než podpora Macrona ve Francii, Starmera ve Velké Británii, Merze v Německu nebo Fialy a jeho vlády v Česku. Rusko je nám líčeno jako země bláznivých mužiků, kteří jsou věčně ožralí a nic neumějí, ale to je nebezpečný klam. Jistě jsou v Rusku i síly, které nemohou Putinovi přijít na jméno,“ připustil Skála.
Cílem Západu podle něj je, aby Rusové udělali výměnu ve vedení a nastolili nového vůdce, obdobu někdejšího Gorbačova. „Tentokrát ta intrika bude mít nepoměrně těžší realizaci, protože ruská veřejnost dospěla k poznání, které jí dříve chybělo,“ soudí komunista.
Moderátor upozornil, že zatímco někteří lidé Putina nenávidí, jiní ho oceňují za to, že dokáže Rusko udržet pohromadě. „Někteří říkají, že udržuje určitou rovnováhu ve světovém dění,“ uvedl Lukavec.
Skála dále hovořil o zbídačení Ruska, ke kterému došlo v posledních desetiletích. „Vyrostli tam miliardáři, lehkoživkové. Putin se dostal do čela státu složitou cestou, musel spolupracovat s oligarchy, projevil obratnost v tomhle ohledu, mě by to nesedělo, ale nešlo to jinak. Obnovil ruskou suverenitu, svébytnost, vojenský potenciál atp. Co bude po Putinovi, je velká hádanka. V ruských dějinách se ukazuje, že se nevyplácí předčasně poukazovat na to, kdo má být nástupcem. Konkurenti ho dokážou sežrat, zkompromitovat. Některá jména padají. Medveděv teď vystupuje jako velmi rázný chlapík, vlastenecký. Nevěřím tomu, že je to upřímná pozice, co teď dělá. Může se stát, že to bude někdo ze silových složek. Putin sám původně byl důstojníkem KGB. V těchto složkách se pohybují lidé, kteří se velmi zakousli do ekonomických témat,“ uvedl Skála.
Někteří z těchto lidí podle něj pracovali v zahraničí pro rozvědku, často jsou velmi kvalifikovaní. Skála však zdůraznil, že neví, kdo v budoucnu nahradí Putina. „Myslím si, že tam bude velká snaha propašovat někoho pod nějakou legendou. Zpočátku se bude tvářit, že zastává úplně jiné názory, než jaké by nakonec projevil, což byl případ Gorbačova. Snaha tam bude, ale tentokrát ta intrika nebude mít velkou šanci,“ soudí komunistický politik.
Putinovým nástupcem podle něj bude padesátník. Instalovat do Kremlu sedmdesátníka by nedávalo smysl. Vývoj v Rusku, bude hodně záviset na vývoji v USA.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská