Hlavním tématem podzimního veletrhu je 30 let svobodného obchodování s uměním u nás. Asociace starožitníků, která Antique pořádá, se proto chce v doprovodném odborném programu věnovat nejen historickému ohlédnutí, ale zamýšlet se také nad tím, do jaké míry lze ve světle řady regulací ještě stále hovořit o svobodném trhu.
Obchod se starožitnostmi se začal znovu svobodně rozvíjet v roce 1989. „22. října 1989 se pod hlavičkou obchodního družstva Antikva Nova Praga konala v Praze na Žofíně první soukromá aukce umění a starožitností po sedmatřiceti letech. Do pádu komunistického režimu tehdy zbývalo přesně šestadvacet dní,“ připomíná historický milník prezident Asociace starožitníků a přímý účastník této aukce Jan Neumann. Mezi obrazy tehdy nechyběla velká jména: Jan Preisler, Otto Gutfreund, Jan Zrzavý, Otakar Nejedlý, většinou se ale nabízely jejich práce na papíře. „První soukromá aukce byla mezníkem, po němž ožil především obchod s obrazy českých autorů. Trh s uměním se dal do pohybu: vznikla Aukční síň Nuselská 19 Jiřího Tichého a rozjel se konkurenční boj dvou soukromých aukčních firem, v oboru něco dosud nevídaného. V roce 1991 pak byla založena Asociace starožitníků,“ rekapituluje J. Neumann počátky svobodného obchodování s uměním. Už v roce 1992 si v Praze otevřela pobočku první světová síň, vídeňské Dorotheum. V listopadu 1993 se pak v paláci U Hybernů v centru Prahy konal první veletrh starožitností Antik, který letos v listopadu proběhne již po čtyřiačtyřicáté.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV