V plánu je například modernizace školní dílny, vznik venkovní učebny a rozšíření školního arboreta v Základní škole Svisle. „Chceme podporovat u dětí manuální zručnost a vztah k vlastní práci, máme v úmyslu vybavit dílny moderními pomůckami, podporujícími polytechnické vzdělání,“ řekl ředitel školy Miroslav Fryštacký. Obdobný záměr má i Základní škola U Tenisu, jejíž učitelé chtějí podporovat žáky nejen ve výuce technické. „Naší velkou ambicí je zrekonstruovat školní zahradu, kde by vznikla venkovní učebna pěstitelských prací, v níž by vyrůstaly i méně známé dřeviny. V druhé části zahrady by měly být umístěny herní prvky, které budou využívat děti v rámci školní družiny,“ konstatoval ředitel Tomáš Jelínek. Ten by přivítal i modernizaci učebny fyziky, která je víceméně v původním stavu od roku 1975, kdy do školy přišli první žáci.

Škola v Předmostí také preferuje větší výuku v dílnách – a k tomu ještě prosazuje vznik venkovní učebny matematiky. Ředitelka školy Věra Václavíčková k chystanému projektu uvedla: „Bylo by vhodné mít tu zastřešený altán, v němž by mohla probíhat výuka matematiky i za nepříznivého počasí. Kromě toho je naším cílem vytvoření digitální jazykové laboratoře, která by žákům umožnila on-line komunikaci s jinými školami, a to i v zahraničí.“ Mimo to má tato škola v plánu vybudování experimentální učebny pro výuku fyziky, chemie, biologie a environmentální výchovy.

Základní škola Za Mlýnem má také svoje vize, které by chtěla naplnit. Ty spočívají například ve vybudování víceúčelové venkovní učebny a také relaxační zóny. „Na pozemku školy se nám podařilo vytvořit arboretum plné květin. V jeho blízkosti je travnatá plocha, kde by mohla vzniknout přírodovědná učebna, která by mohla pojmout až třicet žáků. Odpoledne by ji mohly využít děti z družiny,“ plánuje ředitelka školy Božena Přidalová. Zároveň doplňuje, že součástí jejich projektu je i osazení prostoru herními prvky, které by byly součástí relaxační zóny. Ředitel Základní školy Želatovská Přemysl Dvorský má také svoje představy o tom, jak školákům zlepšit výuku. „Chceme zmodernizovat obě naše jazykové učebny. Nadprůměrná znalost cizích jazyků je jedním ze základních předpokladů pro uplatnění v profesním životě,“ podotkl ředitel Dvorský. V Základní škole Trávník zase chtějí centrum pro přírodovědné a jazykové vzdělání. „Máme představu, že bude vybudováno přestavbou nevyužitých prostor vnitřního atria školy. Preferujeme také vybavení odborných učeben moderními pomůckami,“ připomněla ředitelka Kamila Burianová.

Ve škole na Velké Dlážce by učitelé ocenili interaktivní digitální učebnu pro výuku odborných předmětů. „Ta nám totiž citelně chybí. Chceme se podílet na rozvoji přírodovědných a komunikačních dovedností žáků. Mohlo by to mít pozitivní vliv na rozvoj atraktivity technických a přírodovědných předmětů,“ řekl ředitel Martin Černý. Pozadu se svým záměrem není ani Základní škola Boženy Němcové. Tam chtějí přeměnit starou počítačovou učebnu na multimediální. Vzhledem k tomu, že většina školáků z této „základky“ pochází z romského etnika, mohou dostupné moderní technologie a vyučovací metody nastartovat zájem těchto dětí o další vzdělání.

Všechny plány jsou zatím jen na papíře, zástupci města ale věří, že se je postupně podaří realizovat - a to s pomocí více finančních zdrojů. „Kromě toho pracujeme i na rozšíření dvou mateřských škol, které by zajistily předškolní vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit,“ vzpomněl náměstek primátora Tomáš Navrátil. Podle něj je třeba se v rámci projektu plně připravit i na takzvané inkluzivní vzdělávání, které má podporovat výuku dětí s hendikepem na běžných základních školách. „Bude třeba vybudovat ve školách výtahy nebo plošiny pro imobilní žáky a zřídit bezbariérový vstup do škol. Projekt myslí také na vybavení relaxačních místností – a to od speciálních stolů až po míče či žíněnky,“ podotkla závěrem vedoucí odboru školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová.