Peníze z emisních povolenek jsou mimořádným příjmem státu, ovšem v současnosti není nijak garantováno, v jakém objemu se vrátí tam, odkud plynou. To se podle představitelů regionu musí změnit. „Váš požadavek na využití peněz za emisní povolenky na hospodářskou restrukturalizaci Sokolovska ještě před ukončením těžby hnědého uhlí je naprosto logický a má mou podporu. Zbývá vyřešit, jak toho docílit. Při jednání vlády tento problém otevřu. Bude ale zapotřebí i další iniciativy směřující z regionu,“ uvedl poslanec a ministr Dan Ťok při jednání s vedením Sokolovské uhelné a sokolovské radnice.

Podle sokolovské starostky Renaty Oulehlové (ANO) patří Sokolovsko v současnosti mezi jedny z nejvíce postižených regionů v Česku, ať už jde o nepříznivý demografický vývoj nebo nejnižší průměrnou výši platů. „Dostáváme se do situace, kdy už vlastními silami nemůžeme nadcházející vývoj zvládnout a potřebujeme pomoci,“ poznamenala starostka.

Předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek upozornil, že při současném vývoji cen emisních povolenek za ně těžaři zaplatí v příštích čtyřech letech kolem osmi miliard korun. Poznamenal, že cíl systému povinnosti nákupu emisních povolenek pro vypouštění CO2 je potlačení spotřeby fosilních paliv, prioritně uhlí, je jasný. „Zatím nepadneme, ale situace je kvůli obrovskému odčerpávání peněz za emisní povolenky vážná a horší, než si možná někteří myslí. Přitom peníze na restrukturalizaci regionu tady jsou. Deponujme je na zvláštním účtu a použijme k tvorbě nových pracovních míst s přidanou hodnotou. Nikoliv na vznik pouhých montoven či skladů. Jako řešení vidíme řízený proces restrukturalizace , Sokolovsko může posloužit coby pilotní projekt řešení obdobných problémů,“ navrhl Štěpánek při jednání s Ťokem.