Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?Anketa
Proti postupu Ústavního soudu se ohradil ve vysílání CNN Prima News spoluautor české Ústavy Cyril Svoboda, jenž jej označil za chybný. „Všechno to vidím jako mimořádně chybné. Představte si, že na vás podám žalobu, tu žalobu si nepřečtete, protože vám ji nikdo nedoručí, a v té žalobě je návrh na předběžné opatření, o kterém vy netušíte,“ shrnul Svoboda a zmínil, že předběžné opatření bylo uloženo někomu, kdo není účastníkem řízení.
„Navíc je to v jiné části zákona o Ústavním soudu, kde se to týká osobních práv jedinců. Takže podle mě tady vůbec nemělo být předběžné opatření učiněno,“ pokračoval s tím, že by vládě doporučil, aby okamžitě požádala o zrušení předběžného opatření.
„Protože jedna věc je, co si přeju, ale Ústavní soud musí dodržovat také procesní pravidla. A pravidlo je, že musí být vždy slyšena ta druhá strana,“ doplnil.
Na slova Svobody reagoval vývojář a spoluzakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra a poukázal na rozpolcení mezi zastánci rozhodnutí a odborníky na ústavní právo, kteří krok mnohdy kritizují.
„Za včerejšek jsme si v naší virtuální mediální realitě přečetli, že Ústavní soud je nejlepší, jeho rozhodnutí je nejsprávnější a komu se to nelíbí, je čecháček, co tomu nerozumí, a fašista. Tady je jeden takový ‚čecháček‘, co tomu nerozumí. ‚Jediné‘, co v životě dokázal, je, že tu Ústavu psal. Ale tak co o tom může vědět?“ podotkl Vávra.
Kromě Svobody se kriticky k rozhodnutí již vyjádřil například ústavní právník Aleš Gerloch, dle něhož Ústavní soud nemá rozhodovat o tom, kdo bude zastupovat Českou republiku na summitu NATO, či ústavní právník Petr Baudyš, jenž rovněž upozorňoval na podmínky pro vydání předběžného opatření. Nesouhlasné stanovisko padlo během rozhodování taktéž od členů Ústavního soudu Jana Wintra a Dity Řepkové.
Složení delegace po rozhodnutí Ústavního soudu pak dle novináře Tomáše Jirsy nevypadá zrovna povzbudivě. „Na zásadní summit NATO, kde bude Trump dávat všem do těla, posíláme prezidenta, který ho veřejně označil za odpudivou bytost, a premiéra, který naprosto selhal v zajištění odpovídajících výdajů státu na obranu. To nemůže dopadnout špatně,“ poznamenal.
Na zásadní summit NATO, kde bude Trump dávat všem do těla, posíláme prezidenta, který ho veřejně označil za odpudivou bytost, a premiéra, který naprosto selhal v zajištění odpovídajících výdajů státu na obranu. To nemůže dopadnout špatně.
— Tomas Jirsa (@TomasJirsa) June 25, 2026
Bývalá primátorka hlavního města Adriana Krnáčová k celé kauze míní, že by ji vyřešil striktnější postup po roce 1989. „V roce 1989 se udělala chyba. KSČ měla být zcela zrušena jako teroristická organizace. Jejím členům a kandidátům mělo být zakázáno v budoucnu zastávat jakékoli ústavní funkce. Nikdy. A tím pádem bychom zde neměli problém ‚Ankara‘. Ani jeden z aktérů by zde nebyl. (Babiš, Pavel, Baxa). Řešili bychom nejspíš něco jiného,“ odkázala na minulost všech zúčastněných ve sporu.
V roce 1989 se udelala chyba. KSC mela byt zcela zrusena jako teroristicka organizace. Jejim clenum a kandidatum melo byt zakazano v budoucnu zastavat jakekoli ustavni funkce. Nikdy. A tim padem bychom zde nemeli problem „Ankara“. Ani jeden z akteru by zde nebyl. (Babis, Pavel,…
— Adriana Krnáčová (@krnacovaadriana) June 26, 2026
Vyřešit to jako v Polsku?
Kdyby Česká televize dnes přestala existovat, byla by to škoda?Anketa
„Vláda má možnost rozhodnutí Ústavního soudu ignorovat. Vezměte si, jak v Polsku přistupuje Tuskova vláda k Ústavnímu soudu, který jmenovala předchozí konzervativní vláda. Tusk ten soud ignoruje a vyzývá soudce k rezignaci s tím, že nemají legitimitu. Stejně tak nový maďarský premiér Magyar přistupuje k ústavním institucím. Prezidentovi řekl, aby okamžitě odstoupil. Naprosto překopává maďarská média,“ nastínil.
„Jistě, pokud se do něčeho takového pustí Andrej Babiš, bude muset čelit tlakům Evropské komise. Pokud to ale premiér neudělá, je celkem zbytečné, aby tady ve volbách kandidoval někdo, kdo chce něco jiného než Brusel. Šlo by o pouhé předstírání, že se dělá jiná politika. Takže tady skutečně jde o záchranu naší demokracie,“ zmínil.
Novinářka Angelika Bazalová připomíná, že komplikovaná situace mezi Ústavním soudem a vládou u našich severních sousedů má počátky už před volbami v roce 2015. „Liberální vláda Občanské platformy už tušila, že prohraje volby. A že se brzy nato uvolní pět křesel u Konstitučního tribunálu. Po volbách by jmenovali nové soudce konzervativci vzešlí z voleb (tedy PiS), a tak liberálové rychle změnili zákon tak, aby těch pět soudců mohli jmenovat ještě sami, ještě před volbami. Některým z těch starých přitom ještě ani nevypršel mandát,“ zmiňuje s tím, že tehdy Evropa danému řešení tleskala, jelikož bylo prezentováno coby „ústavní pojistka“ proti Kaczyńskému.
Následně však konzervativní prezident Duda nechal během několika hodin složit přísahu nové soudce a pět navolených soudců bylo odvoláno. „Následně se stalo, že většina soudců, která byla zvolena ještě před nástupem PiS, uznávala za právoplatné členy ty odvolané soudce, zatímco vláda je uznat odmítala a místo nich se opírala o ‚svých‘ pět soudců. Totální chaos,“ popisuje novinářka.
„Takže když pak třeba tribunál (složený z velké části ze soudců zvolených před rokem 2015) vydal rozhodnutí, že zákony PiS jsou protiústavní, PiS to okamžitě označila za politickou sabotáž. A protože PiS tvrdila, že celý Ústavní soud hraje podle not předchozí vlády, tak to nová konzervativní premiérka Beata Szydłová vyřešila tak, že rozhodnutí soudu prostě nepublikovala v úředním věstníku. Čímž nebyly ‚směroplatné‘. V roce 2017 se pak změnil předseda soudu a PiS postupně dostala na pozice svoje lidi,“ upozorňuje.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Jenomže pak se v prosinci 2023 situace otočila, k moci se dostali zase liberálové a premiérem se stal Tusk, který však posléze pocítil dopady rozhodnutí i na vlastní kůži. „Jeho koalice od začátku deklarovala, že jejím hlavním cílem je ‚obnovit právní stát‘, což v praxi znamená snahu o eliminaci vlivu PiS na justiční instituce,“ zmiňuje Bazalová.
Pokračovat tak má situace, kdy se vláda staví proti Ústavnímu soudu: „Vládní koalice se v Sejmu pokusila zpochybnit legitimitu celého Ústavního tribunálu pomocí parlamentních usnesení. V nich označila tribunál za ‚zpolitizovaný‘ a nelegitimní a vyzvala soudce, aby rezignovali. Na své straně mají samozřejmě Brusel, protože Tusk je miláček Evropy. Má ale oproti předchozí vládní garnituře jeden problém. Nemá svého prezidenta. Duda, který byl prezidentem do srpna 2025, jakékoli pokusy vlády ‚rekonstruovat‘ Ústavní soud vetoval nebo blokoval. A nové prezidentské volby na tom nic nezměnily. Protože v těchto volbách zvítězil Karol Nawrocki, nezávislý kandidát podporovaný stranou Právo a spravedlnost, a v tomto ohledu se profiluje jako obránce ‚status quo‘, který nastolila předchozí konzervativní vláda. Takže už deset let je v Polsku situace, kdy tu jedna, tu druhá strana říká, že Ústavní soud je zpolitizovaný, nelegitimní a jeho rozhodnutími se vlády odmítají řídit. A jaké překvapení – žádného ministra se kvůli tomu neodvolává, Polsko funguje, chleba kvůli tomu dražší není a silnice mají lepší než my.“
Podle Bazalové to jasně ukazuje, že na této instituci demokracie nespočívá: „Neříkám, že je to kýžený stav, ale to kvokání, že když se zpochybní legitimita Ústavního soudu, je to rázem konec demokracie, mi taky leze na nervy. Ty moralistické kecy a signalizaci ctností si strčte za klobouk.“ Zdůrazňuje, že Ústavní soud je kritizovatelný, „a naopak je v zájmu demokracie se o jeho selháních bavit“.
Abyste neklesali na duchu a neměli pocit, že jsme tady na konci demokracie chci vám připomenout, jaký "pěkný přátelský vztah" panuje již asi tak deset let mezi Ústavním soudem a vládou u našich severních sousedů.
— Angelika Bazalová - emko (@GeGvendy) June 25, 2026
Začalo to před volbami 2015, kdy liberální vláda Občanské…
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 14 čtenářů)
Souhlasíte, že Ústavní soud může také selhávat?
michel
