První a druhá jsou již několik let po rekultivaci, třetí etapa se uzavření dočkala právě nyní. Z domácností okresu Vyškov a části okresu Prostějov na skládku ročně míří zhruba 22 tisíc tun odpadu.
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
Ukládání ze třetí na čtvrtou etapu skládky přešlo plynule. V říjnu loňského roku došlo k zahájení rekultivace právě předposledního dílu s tím, že do té doby těžká technika doplňovala smetí do koruny a navážela odpad vhodný do vyrovnávací vrstvy. K jejímu překrytí pak slouží zemina. „Jde o další uzavřený stupeň v odpadovém hospodářství naší společnosti. Rekultivace třetí etapy vede ke snížení množství průsakových vod, které musíme likvidovat v čistírnách odpadních vod, a ke zvýšení množství jímaného bioplynu, který slouží k výrobě elektrické energie,“ popsal výkonný ředitel akciové společnosti Milan Černošek s tím, že rekultivace třetí etapy stála přes 16 milionů korun.
Odpad je zhutněný, je na něm několik vrstev a fólií. V celém svahu jsou pak sběrné trubky právě na bioplyn. Po zatravnění dostane zelený kabát, aby se začlenil do okolní krajiny. „Sanace skládky má pozitivní krajinotvorný efekt. Nebude své okolí hyzdit. Zákon přesně nařizuje, jak se má provozovatel o skládku i nadále starat. Zamezí jejímu negativnímu vlivu na životní prostředí, a to po dobu nejméně třiceti let,“ zmínil vyškovský místostarosta Josef Kachlík.
Právě Vyškov je největším akcionářem společnosti RESPONO. „Rekultivací zabráníme také věčným stížnostem například skrze zahoření skládky či v případě rozfoukávání odpadků po okolí. Poslední možností je čtvrtá etapa skládky, kterou za zhruba deset let rovněž uzavřeme. Budoucnost spočívá v recyklaci, zvýšení třídění a zejména ve snížení produkce odpadu. To je náš úkol,“ zdůraznil vyškovský místostarosta Roman Celý.
Připomněl tak nový odpadový zákon, který je účinný od 1. ledna letošního roku. S ním nastupuje trend od skládkování ke třídění, recyklaci a materiálovému využití odpadů na maximum. Svážení popelářskými vozy na poslední část kozlanské skládky tak bude možné jen do roku 2030, protože nový zákon o odpadech od toho roku jasně zakazuje skládkování využitelného odpadu. Dosud běžné ukládání směsných odpadů do země tedy skončí.
Postupně se tím budou navyšovat poplatky za skládkování odpadu. Jedná se o kroky související s plněním evropských cílů. Česká republika musí do roku 2025 recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 procent. V roce 2030 pak z 60 procent. Podle dat z roku 2019 se jí to daří zatím pouze ze 41 procent vyprodukovaného komunálního odpadu. „Pokud máme stanoveno například množství 200 kilogramů odpadu na jednoho obyvatele za kalendářní rok, nový odpadový zákon jasně říká, že za pět let to musí být o 50 kilogramů méně,“ zdůraznil na příkladu místostarosta Celý.
V souladu s evropskými recyklačními cíli nový zákon o odpadech zavede postupné zvyšování poplatku za ukládání využitelných a recyklovatelných odpadů na skládky, a to ze současných 500 korun za tunu uloženého komunálního odpadu až na 1850 korun v roce 2029. „Za zvyšováním poplatku stojí motivace pro odklonění využitelných a recyklovatelných materiálů ze skládek a nastartování recyklačního průmyslu,“ upozornil ředitel Černošek.
Zvětšení kozlanské skládky je tak poslední. Neupravený směsný komunální odpad se na čtvrtou etapu bude ukládat do zmiňovaného roku 2030. Má kapacitu zhruba 400 tisíc kubíků. Skládka bude následně sloužit pouze pro nespalitelný odpad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
_profil_top.jpg)
