Antimikrobiální složky je možno navázat na polymerní systémy tak, aby chránily pouze povrch materiálu a neměly dopad na životní prostředí. Tímto způsobem lze dosáhnout dlouhodobé antimikrobiální ochrany ošetřených materiálů bez nežádoucích zdravotních a ekologických dopadů.
Díky spojení subjektů z různých odvětví, kterými jsou firmy a organizace Synpo, Centrum organické chemie, Biomedica, Fatra, INOTEX, Státní zdravotní ústav v Praze a dále Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Univerzita Palackého v Olomouci, bylo možno v rámci jednoho projektu řešit několik různých okruhů.
Tým z výzkumné skupiny Environmentální technologie se v rámci projektu podílel především na aplikaci alternativních šetrných antimikrobiálních látek do struktury plastů ve spolupráci s Fatrou. Také probíhala spolupráce se Státním zdravotním ústavem z hlediska optimalizace a sjednocení metodik antimikrobiálního testování takových systémů.
„Nedílnou součástí výzkumných aktivit byla podrobná testování materiálových i zpracovatelských vlastností nově vyvíjených složek, které byly cíleny na zlepšení ekonomických a ekologických aspektů výroby,“ sdělila Martina Pummerová z CPS.
Vadí vám, že Babiš místo jednání sněmovny objížděl Moravu s obytňákem?Anketa
„Druhý okruh projektu zkoumaný na CPS byl zaměřen na antimikrobiální povlaky či laky, které lze definovat jako vrstvu bránící mikrobiální kolonizaci substrátu. V praxi je volba vhodného typu povrchové úpravy rozhodující pro specifické aplikace, zvláště s ohledem na vztah mezi požadovanými vlastnostmi a cenou. V rámci těchto aktivit byly upravovány matrice na bázi termoplastů, a to zejména PET fólie pro balení potravin a různé typy polyolefinů,“ popsal dále Vladimír Sedlařík, garant výzkumné skupiny Environmentální technologie.
Výstupy projektu jsou zaměřeny na transfer výsledků laboratorního výzkumu do provozního měřítka. Tento převod a odladění výroby je úzce spjat s optimalizací technologie výroby s dlouhodobým testováním materiálových vlastností výrobků tak, aby veškerý vývoj směřoval k odladění těchto aktivit a převedení do průmyslu.
Tato práce byla podpořena Technologickou agenturou České republiky v rámci programu Centra kompetence pod vedením Kateřiny Zetkové ze společnosti Synpo. Vlastní výzkumné řešení probíhalo v letech 2015-2019. Od této doby probíhá implementace aplikačně významných výstupů a jejich převedení do výroby.
Cílem projektu Vizionáři, který jedenáctým rokem pořádalo sdružení CzechInno, je ocenit inovativní projekty a napomoci komercializaci inovativních nápadů. Podle výkonné ředitelky CzechInno Terezy Šamanové je cílem akce nejen ocenit vizionářské projekty, ale nabídnout jejich autorům vhodné vazby a kontakty ke spolupráci. „Vyhlášením cen Vizionáři nekončí, vše pokračuje spoluprací,“ řekla.
Celkem bylo do 11. ročníku podáno 44 přihlášek z 11 krajů. „Zastoupená byla řada oblastí, mnohé projekty byly výsledkem mezioborové spolupráce. Dvě oblasti ale z tohoto ročníku vykukovaly nejvíce, a to environmentální technologie a digitalizace,“ prozradil předseda odborné poroty Pavel Švejda z Asociace inovačního podnikání ČR.
Sdružení CzechInno je zájmovým sdružením právnických osob, které vzniklo v roce 2011 s cílem efektivně podporovat inovace v českém podnikatelském prostředí. Je autorem unikátního systému podpory inovací v českých firmách a veřejném sektoru, nositelem řady regionálních, národních i mezinárodních projektů se zaměřením na podporu rozvoje inovací a zakladatelem Středoevropské platformy pro digitální inovace CzechInno a spoluzakladatelem Hubu pro digitální inovace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
