Statutární město Zlín společně se společností Technické služby Zlín zahájily veřejnou zakázku na služby s názvem Zařízení na využití a zpracování odpadů. Cílem je najít partnera, který navrhne, postaví, zafinancuje a následně bude dlouhodobě provozovat moderní zařízení pro další nakládání se směsným komunálním a objemným odpadem. Zjednodušeně řečeno: cílem je, aby odpad nekončil pod zemí, ale aby se z něj stala energie. Třeba i ta, která jednou zahřeje radiátory ve zlínských domácnostech.
„Projekt připravujeme tak, aby byl ekonomicky odpovědný a dlouhodobě udržitelný. Model spolupráce veřejného a soukromého sektoru nám umožní rozložit investiční náklady v čase a zároveň přenést podstatnou část rizik na soukromého partnera. Klíčové pro nás je, aby město mělo jasně předvídatelné náklady a aby celý systém byl finančně stabilní nejen dnes, ale i za deset či patnáct let,“ říká náměstek primátora Miroslav Chalánek, který má oblast energetických úspor a obnovitelných zdrojů v kompetenci.
Konec skládkování jako standardu
Česká legislativa i evropské závazky jasně směřují k výraznému omezení skládkování. Město proto hledá řešení, které bude dlouhodobě udržitelné – ekologicky i ekonomicky.
Podle odborných technicko-ekonomických podkladů se jako vhodná varianta jeví kombinace mechanicko-fyzikální úpravy odpadu s navazující anaerobní digescí. V praxi to znamená, že se odpad nejprve roztřídí a upraví, biologicky rozložitelná složka projde řízeným procesem bez přístupu kyslíku a vzniklý bioplyn se následně využije – například k výrobě biometanu. Ten může sloužit k výrobě tepla nebo jako palivo.
Plánovaná kapacita zařízení je orientačně kolem 50 000 tun odpadu ročně. To odpovídá potřebám Zlína a širšího okolí. Nejde tedy o „dovoz odpadu z druhého konce republiky“, ale o řešení primárně pro region. Přibližně takové množství odpadu se na skládku Suchý důl uloží každý rok také nyní.
„Skládkování přestává být ekonomicky i legislativně udržitelnou cestou. Pokud chceme mít pod kontrolou budoucí náklady na odpady a zároveň splnit zákonné povinnosti, musíme jednat s předstihem. Toto zařízení je investicí do energetické i finanční bezpečnosti města – místo placení za ukládání odpadu chceme vytvářet hodnotu, která se může vracet zpět k občanům, například v podobě energie,“ upozornil náměstek Chalánek.
Kolik to bude stát?
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pohybuje v řádu vyšších stovek milionů korun (bezmála 800 milionů korun včetně DPH), finální částka však vzejde až ze soutěžního dialogu a konkrétních nabídek uchazečů. Model je připravován jako spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Vybraný partner tak ponese odpovědnost nejen za výstavbu, ale i za financování a dlouhodobý provoz zařízení.
Město tímto způsobem rozkládá investiční zátěž v čase a zároveň přenáší významnou část rizik na soukromého partnera. Důraz bude kladen na ekonomickou stabilitu projektu, předvídatelnost nákladů a férové podmínky pro město i jeho obyvatele.
Proč soutěžní dialog?
Zakázka je zadávána formou soutěžního dialogu podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento postup se používá u složitých projektů, kde není předem dáno jediné technické řešení. Město tak bude s kvalifikovanými účastníky hledat a postupně dopracovávat nejlepší možnou variantu – technicky, finančně i provozně.
Lokalita Suchý důl a otázky dopravy
Zařízení má být umístěno v areálu Suchý důl. Součástí přípravy projektu bude detailní posouzení dopravních dopadů i vlivu na okolí. Cílem není zvyšovat zátěž města, ale naopak systémově řešit nakládání s odpady tak, aby bylo logisticky efektivní a dlouhodobě udržitelné.
Kdy by mohlo být hotovo?
Proces soutěžního dialogu, výběr partnera, příprava projektové dokumentace i samotná výstavba jsou časově náročné. Pokud vše půjde podle plánu, reálný horizont dokončení se pohybuje v řádu několika let. Přesný harmonogram však bude znám až po ukončení soutěže a uzavření smlouvy s vybraným partnerem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
