Porovnání cen potravin u nás a v sousedních zemních ukazuje, že sice naše potraviny zdražují nejrychleji, ale dostávají se tak prakticky na úroveň okolních zemí. Naši lidé sice jezdí pro potraviny do Německa či do Polska, ale korektní průzkum ukazuje, že potraviny na našem trhu nejsou nejlevnější, ale nejsou ani nejdražší. Za uplynulý rok zdražily o 20,3 %, v Německu o 14,5 %, v Rakousku o 12,1 %. Dnes jsou ceny v těchto zemích prakticky stejné, jako u nás, přitom máme z těchto zemí nejvyšší sazbu DPH. O čem to svědčí? Že jsme pořád schopni vyrábět potraviny levněji, ale nikdy jsme se s nimi neprosadili na trzích v sousedních zemích tak, jako se prosazují třeba německé potraviny u nás. Jak tedy někdo může mluvit o rovných podmínkách pro všechny, o společné zemědělské politice a jednotném trhu? Polsko dnes ceny některých potravin na svém trhu normálně reguluje, takže se vyplatí si tam zajet. To je další deformace, další narušení oné jednotnosti trhu. Nic proti tomu, ale nemluvme tedy o společných zájmech a zásadách, když v praxi každá země hledí především sama na sebe.

Dřevo je dobrá alternativa za elektřinu a plyn, pokud má domácnost možnost toto dřevo využít. Zejména na venkově je takových rodin hodně a zájem o palivové dříví tedy pochopitelně stoupá. Lesy ČR podporují zejména jakýsi "samosběr", tedy umožňují lidem, aby si palivové dříví sami vytěžili a odvezli. kubík se dá koupit zhruba za stovku, pokud máte zájem o to nejlevnější, což je smrk. Tvrdší dřevo vyjde i na 3 tisíce a víc. Lesy se pročistí, lidé se ohřejí a sníží spotřebu plynu či elektřiny, takže je všeobecně výhodná věc. Je to dostupné ve všech krajích a na internetu najdete i kontakty, kde si můžete odběr sjednat. Jednoduchý krok správným směrem.