Lze chápat snahu německé vlády o snížení rozpočtového schodku, který naráží na dluhovou brzdu, jejíž obcházení zarazil v Německu Ústavní soud, ale co je z našeho hlediska důležité, to je zásadní argument německých farmářů: nelze bezohledně šetřit na té části ekonomiky, která živí národ. Nelze hřešit na skutečnost, že zemědělství není schopné rychle reagovat na změnu podmínek. Zemědělci mají zaseto, mají zodpovědnost za tisíce kusů hospodářských zvířat a nemohou otočit kohoutkem a zastavit své náklady. Kromě toho – když zemědělci omezí svou produkci, obnova kapacit bude trvat několik let a bude velmi, velmi nákladná. Toto si vládní činitelé v Německu ani u nás evidentně neuvědomují, tyto reálie podceňují a přistupují k životně důležitým otázkám způsobem „po nás potopa".

V tomto smyslu se čeští zemědělci staví po bok svým německým konkurentům a podporují jejich protesty, ke kterým se hodlají přidat.