Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové,

před dvěma měsíci začala výnosem prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského zákonem, který poslal do Parlamentu, jedna z největších bezpečnostních krizí posledních desetiletí, která se dá srovnat s Karibskou krizí před téměř 60 lety. Ten zákon se jmenoval Zákon o přechodném období a popisoval, co se stane, až Ukrajina získá zpět suverenitu nad těmi dvěma povstaleckými republikami a Krymem. Ruská federace to považovala za porušení minských dohod a podobně jako Ukrajina, která stáhla k té hranici příměří 120 tisíc vojáků, Rusové odpověděli stažením 100 tisíc vojáků a následovala obviňování z obou stran. Pak se to rozeběhlo a dnes dva měsíce slýcháme o přípravách na vtržení na Ukrajinu.

Ke změně v tomto ohledu došlo před dvěma dny a to právě ze strany právě Ukrajiny. První, kdo zareagoval, byl prezident Zelenskyj, který stáhl svůj návrh zákona z Parlamentu. Druhý, kdo reagoval, byl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který se nechal slyšet, že útok Ruské federace, ruských vojsk na Ukrajinu nehrozí, protože ruská vojska nejsou dost blízko ukrajinské hranici - jsou ve Voroněži, 250 kilometrů daleko. Následovalo to, co by mělo situaci vrátit zpátky, tj. v Paříži se sešli zástupci tzv. normandské čtyřky, což je Ruská federace, Ukrajina, Francie a Německo, a jednali právě o tom, že by se měli vrátit zpátky k těm minským dohodám. Minské dohody je záležitost, která v roce 2015, téměř roce války a 14 tisíci mrtvých ten konflikt z toho žhavého zamrazila.