Benda (ODS): Podle zásady oportunity může úřad pokuty odložit

18.09.2018 20:13

Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny 18. září 2018 k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.

Benda (ODS): Podle zásady oportunity může úřad pokuty odložit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Marek Benda
reklama

Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, páni ministři, pane místopředsedo, tak několik stručných poznámek. Za prvé tedy Úřad na ochranu osobních údajů opravdu není o kybernetické bezpečnosti, nebo jenom velmi bokem. To bych do toho úplně netahal.

Druhé, co jsem chtěl říct k panu kolegu Valentovi, který tady kritizoval, že vládní návrh zákona neobsahoval všechny výjimky, o tom jsme mluvili poměrně obsáhle v prvním čtení. Bylo to podrobeno široké kritice, ale to samozřejmě na hlavu předchozího pana ministra, těžko to můžu klást na bedra tomuto panu ministrovi, který v době, kdy to předkládali, ještě nebyl ani členem vlády. A myslím, že se podařilo na půdě všech výborů ty možnosti, které nám dává evropské nařízení - a tam je hlavní problém, že se jedná o nařízení - ty možnosti, které nám dává evropské nařízení o ochraně osobních údajů, využít v maximálním možném rozsahu pro soukromé subjekty, které se pohybují na území České republiky. Samozřejmě, že to pro ně znamená řadu nových povinností, pro každého zpracovatele to znamená řadu nových povinností. Netvařme se, že ne. A ty výdaje jsou odhadovány, nevím, jestli v desítkách miliard korun, ale minimálně v mnoha miliardách korun. A to jsou výdaje soukromých subjektů, to nejsou výdaje veřejných rozpočtů.

Poslední věc, kterou jsem chtěl říct v této obecné části rozpravy k tomu, co zaznělo, je diskuse o veřejnoprávních korporacích, zejména obcích a krajích a zda mají nebo nemají být vyjmuty nebo alespoň omezeny z té pokutové povinnosti.

Ústavněprávní výbor schválil onu obecnou zásadu oportunity, která se týká každého subjektu, a která říká: U každého subjektu, pokud úřad zjistí, že jím navrhovaná opatření znamenají zlepšení stavu a není potřeba uložit pokutu, tak takovou pokutu neuloží a dokonce to řízení ani nezahájí. Je to opravdu snaha, ale u všech subjektů, nejenom u těch subjektů veřejného sektoru, ale u každého i soukromníka, pokud přijdu, řeknu: Nemáte zavřenou skříň, měl byste mít zamčenou skříň. On řekne: Omlouvám se, kupuju zámek, nasazuju zámek na skříň, od zítřka už ji mám zamčenou. Dokážeme si to sami představit s počítači a se spoustou dalších (nesrozumitelné). Pak není nezbytně nutné ukládat pokuty a pak právě podle zásady oportunity může úřad odložit vůbec, upustit od toho, aby zahájil sankční řízení.

Současně ale ústavněprávní výbor poměrně jednoznačně neschválil tu výjimku, se kterou přišel výbor pro veřejnou správu, a tady je vidět ty odlišné pohledy jednotlivých výborů, kde výbor pro veřejnou správu celkem logicky více hájí ty subjekty veřejné správy, ať už jsou to obce, nebo kraje, a ústavněprávní výbor více hájí řekněme ten celostní pohled na právo a právní řád. Ústavněprávní výbor neschválil tu výjimku, která měla stanovovat zvláštní pokuty pro některé veřejné subjekty. A ten důvod je poměrně jednoduchý. Pro ty soukromé subjekty my ty pokuty nejsme schopni snížit. Tam jim opravdu hrozí až ta čtyři procenta obratu, což je pokuta vymyšlená v Evropské parlamentu proti facebookům a Googlům, která nebude nikdy použita. Je to taková chiméra, ale přesto tady vyvolává veliký strach a přesto může vést ty pokuty až do nějaké poměrně vysoké výše.

U soukromých subjektů k tomuhle snížení přistoupit nemůžeme a zdá se nám nesprávné, abychom říkali: No ale ty veřejné subjekty, které opravdu v řadě případů zacházejí s velkými objemy dat, budeme nějakým způsobem vnímat a jim budeme garantovat, že pokuta pro ně nemůže být víc než a teď nevím, je celkem jedno, jestli 10, 50 nebo 100 tisíc - v podstatě jsou to vždycky směšné částky. Že nebude odpovídat jenom tomu, jakým způsobem posoudí správní orgán a případně pak správní soud, která pokut je odpovídající situaci, ale že tam bude nějaký strop.

To, že některé země Evropy, a proto je to v evropském nařízení o ochraně osobních údajů, některé země Evropy neuplatňují mezi orgány veřejné moci navzájem sankcionování. Ale to není případ České republiky. Česká republika v tomto směru drží kraje a obce jako veřejnoprávní subjekty, jako subjekty, které se mohou samozřejmě dopustit přestupku, mohou se dopustit řady dalších činů, a proto ve všech ostatních oblastech podléhají také sankční povinnosti. Zdá se nám opravdu jakoby nezvyklé a zvláštní, abychom v okamžiku, kdy subjektům soukromého práva ty pokuty hrozí a musí hrozit až ve výši, kterou stanoví obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tak abychom subjekty veřejného práva nějakým způsobem vyjímali.

Tolik k tomu, ale nepochybně to rozhodneme ve třetím čtení v hlasování. A já myslím, že všichni zúčastnění vědí, kde je ta debata. Já rozumím oběma stranám debaty, jenom jsem se snažil vysvětlit postoj, který převážil na ÚPV.

Poslední, co bych chtěl jenom krátce odůvodnit návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě kromě technických změn, které se podařilo v zákoně provést, věcí, které jsem nevyhrál a chápu, že je nevyhraji. Přesto hodlám ještě v podrobné rozpravě se přihlásit k návrhu, který směřuje k tomu, abychom neopouštěli dosavadní systém řízení Úřadu na ochranu osobních údajů a nepřecházeli k té monokratičnosti, která je vládou navrhována.

Pokládám to za v podstatě zásadní omyl pro takhle klíčový úřad říci: Senát vybere jednou za pět let jednu hlavu, ta pak na pět let zodpovídá za vše, své místopředsedy si vybírá sama, jsou jí sice schvalováni Senátem, ale vybírá si je fakticky sama, a v okamžiku, kdy se stane jakýkoliv problém, tak je prostě nedotknutelná a nedá se s tím vůbec nic udělat. Měl jsem pocit, že dosavadní model ředitele Úřadu na ochranu osobních údajů a inspektorů, kteří vytvářeli takové trochu pnutí, které možná v posledních letech vzrostlo až do toho, že už se začali hádat tak příliš, že jeden nebo druhý chtěl vyřešit ten problém ve prospěch své části úřadu, že byl životaschopnější a dával i do budoucna naději na to, že se tam povede nějaký vnitřní dialog a nebude to řízeno příliš jednotně. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ještě k tomuto návrhu a samozřejmě se s ním vypořádáme ve třetím čtení, ale pokládal bych za nepoctivé, kdybych tak neučinil, a až za 5, za 10, možná za 15 let propukne problém, abych nemohl říct: já jsem vám to říkal, milé kolegyně, milí kolegové! Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Vojtěch: Ministerstvo finančně podpoří specializační vzdělávání dětských neurologů

22:41 Ministr Vojtěch: Ministerstvo finančně podpoří specializační vzdělávání dětských neurologů

Ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o dotaci v rámci programu podporují…