Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, začnu tou poslední částí, která se sice netýká úplně té novely, ale vlastně se kolem toho tady velmi často točíme. Jenom chci upozornit, že budoucí pedagogové, tedy v rámci pregraduální přípravy, nejsou připravováni pouze na pedagogických fakultách. 

Dokonce pro třeba středoškolské učitele je to daleko více na těch nepedagogických fakultách. To za prvé. Za druhé pedagogické fakulty dlouhodobě jsou zapojeny do diskuse o reformě pregraduální přípravy a přistupují k tomu konstruktivně, byť možná opatrně. Tak zase chci, aby se do obecného diskursu nedostal jako nějaký narativ, že pedagogické fakulty jsou ty, které něco brzdí. Není to pravda. A pedagogické fakulty dlouhodobě usilují o kvalitní vzdělávání. Ona ta diskuse o té novele leckdy se může zdát, že je jakýmsi diskursem mezi nějakým progresivním a konzervativním křídlem. Mně spíš přijde, že to je mezi křídlem nadšeným a opatrným. Já sám se považuju za zastánce spíše té progresivní linie, ale opatrné zároveň. A z tohohle... (Řečník se odmlčel pro náhlý hluk v sále.)

Zkusím se tím pádem tím prizmatem podívat i na jednotlivé změny, které v té novele jsou zaneseny.

V § 7a rušíme hranici mezi kvalifikací pro druhý a třetí stupeň, což by se mohlo trošku zdát vlastně zvláštní, ale řekněme si, že většina učitelských studijních programů, které jsou směřovány k učitelství pro střední školy, se spíše zaměřují na přípravu učitelů pro gymnázia. Ale my v tom článku třetího stupně máme i odborné školy a odborná učiliště. A tam možná ty metody a formy daleko více odpovídají tomu druhému stupni než právě těm středním školám. (Řečník se na chviličku odmlčel, protože listuje ve svých poznámkách.)

Další (Reakce zprava: Zase hluk?) Ne, ne, teď jsem se já musel ve svých poznámkách zorientovat. (Smích v sále. Potlesk několika poslanců.) Děkuju.