Argumentovat úsporami nelze. Je to zvláštní projev opovrhování zaměstnanci, kteří jakoby nedorostli pochopení problémů podniku.  Nová legislativa zrušila povinnost v akciových společnostech volit jednu třetinu členů dozorčích orgánů z řad zaměstnanců.  Od 1. ledna 2014 může být dozorčí rada jednočlenná. O počtu členů DR a jejich jmenování rozhoduje jen vlastník. Zákon likviduje poslední zbytky kontroly společností z řad zaměstnanců.

Zajímal jsem se vždy o teorii řízení. Racionální škola stavěla kompetenční limity, pokládala vertikální strukturu za klíčovou. Spoluúčast zaměstnanců neměla v tomto pojetí žádný zásadní smysl.  To se pokusila změnit doktrína lidských vztahů, která se postavila základním tezím taylorismu a viděla i jiné stimuly než bezprostřední hmotné podněty. Ale skutečná invaze prvků spoluúčasti zaměstnanců na řízení nastala od konce 70. Let minulého století. Krize, pokles míry zisku, rostoucí konkurence na mezinárodních trzích: To vše přinutilo přední korporace využívat tvořivého potenciálu, který do té doby zůstával u zaměstnanců nevyužitý. Přišla doba participačního managementu, kdy z ekonomických důvodů sázely firmy na to, co bychom mohli nazvat prvky socialistického obsahu.

V tržní euforii na začátku devadesátých let, kdy se mluvilo o tom, že se trhy nikdy nemýlí, krize v kapitalismu prý měly být minulostí, to vše ustoupilo do pozadí. Zejména u nás. Při tom i v době krize jsou neodolnější ty ekonomiky, které investují do lidí (severské ekonomiky) a takzvaná sociální ekonomika představuje v EU až 20% HDP.  Družstevních podniků je v EU 160 000 a pracuje v nich v EU více než 60 milionů lidí. Družstva jsou tou vlastnickou formou, která se v EI v krizi osvědčuje nejlépe a na půdě komise se chystá návrh, který by umožnil transformovat krachující podniky do podoby družstev a tak je zachránit.

Tím nesmyslnější je současná tendence v ČR spoluúčast zaměstnanců na řízení omezovat a dokonce i potlačovat. Tato věc se dlouhodobě vymstí.

Petr Braný, předseda Jihočeského Krajského výboru KSČM