Bohužel se nejednalo v poslední době jen o tyto případy, kdy skupina zločinců útočí na životy civilistů. Za podobný teroristický útok lze označit i ničení elektrického vedení z Ukrajiny na Krym, které má také za cíl destabilizaci situace a vynucení si ústupků druhé strany.

Za sebe odmítám každý čin, který má za cíl zabíjet nevinné, působit škodu a komplikovat lidem jejich život. Tento způsob boje kohokoliv nepovede nikdy k nastolení míru a neměl by také vést k ústupkům vůči těmto zločincům. Neměli bychom dopustit, aby se tato cesta stala běžným způsobem jak prosazovat své zájmy. Proto je také nepochopitelné, že Turecko sestřelilo ruské vojenské letadlo, které byť možná krátce narušilo jeho vzdušný prostor, při plnění svých úkolů spojených s bojem proti teroristům v Sýrii, ledaže by bylo jejich spojencem.

Mezinárodní společenství včetně všech rozhodujících států ve světovém dění, musí mezi sebou nalézt určitý průsečík společných zájmů, pro potlačení těchto útoků, neboť pokud k této shodě nedojde je jasné, že jejich intenzita se naopak bude stupňovat. Je známé, že zbrojní průmysl je jedním z klíčových hráčů ve světovém ekonomickém dění a utápí se v něm celosvětově stovky miliard dolarů ročně, ale tento fakt není pro lidstvo přínosný. Nastartovávat ekonomický růst za cenu zkázy a následné obnovy nikomu kromě určité skupiny vyvolených osob nepřispívá. Kdyby se jeden roční výdaj na zbrojení ve světě, dal místo toho na řešení příčin dnešních problémů, vykonalo by se mnohem více než, jak si někteří mylně myslí, vykonají zbraně.