Zastupitelé obcí a krajů by se měli nad novým rokem zamýšlet povinně. Občané jim svěřují své „daňové peníze“ aby s nimi hospodařili ve společný prospěch. To znamená, že by měli dávat co nejméně peněz na režii - úřad a úředníky a co nejvíce na konkrétní projekty pro školy, silnice, nemocnice, kulturu, sociální služby. A protože kraje nemají peněz neomezeně, je nutné vybrat priority, aby byly peníze využity co nejlépe. Než se priority stanoví, je vhodné o nich diskutovat s občany, s odborníky. A tady leží kámen úrazu. Současné vedení kraje (ČSSD a KSČM) nediskutuje o rozpočtu a penězích ani s občany ani s ostatními zastupiteli. Prostě si vystačí s omíláním hesla „Plzeňský kraj – nejlepší místo pro život“. Veřejnosti to musí stačit a kraj jede setrvačností dál.

Ale problémy nezmizí tím, že se o nich nebude mluvit. Proč by se například v dopravě nemohli všichni zastupitelé shodnout na tom, že se nebudou stavět nové velké dopravní stavby, ale pořádně se opraví povrchy krajských silnic jako v sousedním Bavorsku?

A co Plzeň EHMK 2015? Proč kraj nebere tuto akci vážně jako velkou příležitost podpořit a rozvinout kulturní život v celém kraji? Měl by do ní zapojit všechna svá muzea, galerie a zejména umělecké školy. Podpořit učitele a žáky těchto škol. Kraj si bohužel nechce pálit prsty. Na akci jen pošle určitou částku, divadla a filharmonii podpoří minimálně a dokonce otráví mnoho lidí tím, že zruší samostatnost muzea v Rokycanech a sloučí jej s muzeem v Plzni.