Jde o osobnost výrazně méně známou, než je jeho otec, jeden z „Mužů 28. října“ a dodnes mimořádně uznávaný prvorepublikový ministr financí Alois Rašín. A je to škoda, protože i Ladislav Rašín byl mimořádnou postavou našich moderních dějin.

Ladislav Rašín přišel tedy na svět 22. června roku 1900 v Praze jako prvorozený syn Aloise Rašína. Po první světové válce začal studovat práva na pražské Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně působil i jako osobní tajemník svého otce. Studia dokončil v roce 1923.

Krátce poté, v roce 1924,  napsal a vydal knihu „Vznik a uznání československého státu“, která mimo jiné (hlavně na základě studia dokumentů z Pařížské mírové konference)  dokazovala význam 28. října 1918 a s ním spojené domácí protirakouské akce pro vznik samostatného Československa.

Následně připravil k vydání Paměti svého otce, které vyšly (až po jeho násilné smrti rukou atentátníka v roce 1923) v roce 1929. Po otcově smrti mladý Ladislav přísahal, že půjde v jeho šlépějích. Což bezezbytku naplnil.

Právník, politik, bojovník

Ve své právnické kariéře se úspěšně věnoval advokacii, obhajoval mimo jiné například Jiřího Stříbrného, někdejšího souputníka Rašína staršího a dalšího z „Mužů 28. října“, národního socialistu, několikanásobného ministra, ale i rebela a kritika tzv. skupiny Hradu (a především Edvarda Beneše), kterého dokázal před soudem očistit z politicky účelového obvinění z korupce.