Andrej Babiš přežil hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, ale kus důvěry v Poslanecké sněmovně jednoznačně ztratil.

Využití této závažné ústavní procedury se tak ukázalo jako správné a důležité. Navzdory vládní propagandě a pozoruhodném matení veřejnosti ze strany některých novinářů. Když opozice nemá většinu, tak proč chce hlasovat o nedůvěře? Je to přece zbytečné, nechte vládě klid na práci! Ještě stačilo označit opozici za „ztroskotance a samozvance“ a měl bych pocit, že jsme se ocitli o čtyřicet let zpátky. Naštěstí zatím dokáže síla našich demokratických institucí, ústavního pořádku a garantovaných svobod vždy zvítězit nad zlovolnými nebo hloupými (ve výsledku je to stejné) pokusy je zpochybnit.

Přestože jedno z mých oblíbených hesel je „nic nečekej, nebudeš zklamán“, byl jsem tentokrát intenzitou, se kterou bylo opoziční právo na vyslovení nedůvěry zpochybňováno, přece jen překvapen. Sama otázka, proč to opozice dělá, když na vyslovení nedůvěry nemá většinu, je zcela „odzbrojující“. Nezbývá než tazatelům sdělit, že kdyby opozice měla většinu, tak není opozicí, ale vládou. Kdyby vládní koalice nedisponovala většinou, tak nevládne, ale bude v opozici. Možná to není každému, kdo komentuje politiku, hned jasné, ale tak to prostě je.

Ústava dává opozici (tedy menšině) do rukou proceduru vyslovení nedůvěry a to samozřejmě s vědomím, že její užití nemusí vést k pádu vlády. Proč? Na to lze nalézt odpověď kupříkladu v respektovaném Komentáři k Ústavě České republiky od našich předních ústavních právníků (Linde, Praha 2010), kde se dočteme (s. 863), že to je „nástroj racionálního uplatňování politické odpovědnosti vlády a trvalého Damoklova meče visícího nad vládou“, ale také, že jde „o nástroj ochrany menšin, neboť jakkoli k vyslovení nedůvěry je následně třeba souhlasu většiny všech poslanců, již samotné projednávání, iniciované touto menšinou, může mít určitý katalyzační dopad na zhodnocení vad či pochybení vlády…“. A to se taky stalo.

Hlasování o nedůvěře přineslo několik důležitých zpráv. Vytvořilo nebo alespoň odhalilo novou politickou realitu.