Fialová (ANO): Byla jsem nařčena, že jsem spolupracovala s MŽP, mně osobně to přijde logické

Dobrý den, vážený pane předsedo, milé kolegyně a kolegové, vážená vládo. Dovolte mi, abych se vyjádřila k samotnému zákonu o ovzduší a k jeho předloženým změnám. Jak už bylo řečeno v úvodním slově pana ministra, důvodem předložené změny zákona o ovzduší byla potřeba transpozice evropské legislativy ve vztahu k množství přimíchávání biosložek do paliv a upřesnění metody výpočtu pro produkci emisí skleníkových plynů. Otevření takto citlivého zákona vždy vede k možnosti navrhnout změny i v jiné části zákona. V tomto případě jsem i já využila možnost a předložila jsem hned několik pozměňovacích návrhů po konzultaci s Ministerstvem životního prostředí v oblastech, které jsem vnímala jako palčivé, ať už s dopady na města, obce a zejména naše spoluobčany.

Zmíním se tedy o dvou nejzávažnějších. Prvním z nich je dopad do peněženek našich občanů, kteří mají povinnost provádět revizi kotlů. Na základě seznamu určených osob evidovaných u Ministerstva životního prostředí již nebude docházet k předražování této služby, kterému jsme přihlíželi v minulých letech. Návrh nastavuje mechanismus, kdy a jak se obracet na osoby oprávněné k provádění revizí ve svém nejbližším okolí a stanovuje nejvyšší možný finanční limit, za který lze službu provést. Další podstatnou změnou je prodloužení intervalu revize z dvouletého na tříleté období. Pokud tedy dojde ke schválení zákona jako celku, včetně tohoto pozměňovacího návrhu, nedojde k hektickému shánění služby koncem tohoto roku.

Druhým dopadem je změna při stanovení programu na zlepšování kvality ovzduší pro kraje. Důvodem předložení je zrušení některých částí soudem v samotných programech.

Programy nebyly závazné a nebyla možnost jejich vymáhání. Pokud doopravdy chceme zlepšit kvalitu ovzduší v našich městech, musí docházet k celému souhrnu opatření, která povedou ke kýženému efektu. Změna se dotkne převážně měst a obcí, které budou stanovovat harmonogram prací k navrženým opatřením. Tím, že bude vycházet program zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, bude více závazný a vedení města bude muset plánovat své rozpočty v kontextu na stanovená opatření.

Většina starostů, pokud bude mít na výběr, zda postaví nové dětské hřiště nebo zamete silnici místo dvakrát za rok čtyřikrát za rok, raději sáhne po výstavbě dětského hřiště, a to nejen z politicky kladných bodů u svých občanů, ale i třeba z důvodu tlaku a potřeby rozvojových míst své obce.

Často byl zmiňován argument, že nebude mít možnost veřejnost vstupovat do celého procesu. Toto tvrzení musím vyvrátit. Každý plán prochází procesem SEA, posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí, kde je pevně zakotvena účast veřejnosti.

Byla jsem nařčena, že jsem na pozměňovacích návrzích spolupracovala s Ministerstvem životního prostředí. Mně osobně to přijde logické, pokud mají být změny správně uchopitelné pro jejich aplikaci v praxi.

Při druhém čtení se paní poslankyně Balcarová vyjádřila, že je spoluautorkou svého pozměňovacího návrhu, týkajícího se nemožnosti udělování výjimek pro emisní limity dle technologií BAT. Ptám se tedy prostřednictvím pana předsedajícího, kdo je tím jejím spoluautorem. Dovolím si zde polemizovat, zda se jedná o aktivistické společnosti hnutí DUHA a Greenpeace. Pokud ano, tak budu pevně doufat, že jejich hlavním důvodem pro prosazování této změny je skutečně zájem o zlepšení stavu ovzduší v České republice a zdraví obyvatel.

Při druhém čtení jsem zde uváděla důvody a případné dopady, které logicky navádějí k nepodpoře tohoto pozměňovacího návrhu.

K samotné problematice byly uspořádány dva semináře. Jsem velice ráda, že o tuto problematiku je takový zájem a vyvolaly debaty o tom, jak efektivně zacílit a dojít ke zlepšení stavu ovzduší v naší republice. První z nich byl věnován legislativě a dopadu na lidské zdraví. Byla jsem velkým kritikem z důvodu, že seminář byl cílen na podporu zrušení výjimek bez možnosti vyjádření druhé strany, kterým je průmysl, energetika, teplárenství, správců rozvodných sítí a další.

Nebudu zde polemizovat o tom, zda stav ovzduší má nebo nemá dopad na lidské zdraví. Ale argumentace na zrušení udělení výjimek, založená na statistice úmrtí v postižených regionech, mi nepřipadá moc férová. Od roku 1990 došlo k výraznému snížení všech znečišťujících látek v ovzduší, proto bych jako pádný argument akceptovala výzkum výskytu a závažnosti respiračních onemocnění u osob narozených po roce 2000 a ve srovnání všech regionů. Argumenty založené na domněnkách bez vyčísleného efektu dopadu na zlepšení stavu ovzduší považuji za velmi chabé.

Druhý seminář dal prostor se vyjádřit zástupcům průmyslu, Svazu měst a obcí, Ministerstva životního prostředí, ČEPS, Ministerstva průmyslu a obchodu a Teplárenskému sdružení. Debata k dané problematice byla bohatá včetně zástupců Greenpeace. Seminář se uskutečnil v pondělí 21. 5. a protože ze strany poslanců byla účast skromná, ráda bych vás zde seznámila s poznatky a fakty z jednotlivých bloků.

Ministerstvo životního prostředí představilo ukotvení BAT v české legislativě. V případě zrušení výjimek musí dojít k novelizaci zákona o integrované prevenci. Orgánem, který uděluje výjimky dle zákona o integrované prevenci, je příslušný krajský úřad a odvolacím orgánem je pak Ministerstvo životního prostředí. A případné výjimky se stanovují jen na určité období. Provozovatel, který o tyto výjimky žádá, musí dokladovat, že:

- nedojde k závažnému znečištění životního prostředí,
- celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí,
- dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení, nebo místních podmínek životního prostředí, nebo technické charakteristiky daného zařízení.

Každá udělená výjimka se bere jako velká změna integrovaného povolení, kde se může vyjádřit veřejnost, a tím pádem je i soudně přezkoumatelná.

Tato problematika se v České republice týká 100 zařízení, která čítají na 398 zdrojů. V současné chvíli lze predikovat, že o výjimky budou žádat provozovatelé pouze u některých zdrojů a polutantů, kterými jsou oxidy dusíku a rtuť.

ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo stabilitu sítě mezi lety 2020 a 2030 a jednotlivé modely. Jeden kritický, který uvažuje o uzavření všech uhelných elektráren, a realistický v případě neudělení výjimek a dle plánu utlumování výroby elektřiny z fosilních paliv.

Do modelování se prolíná mnoho faktorů, posouvání výstavby dalšího bloku jaderné elektrárny, příprava klimaticko-energetického plánu. Vše se pak stává podkladem pro využívání strategie výroby a tepla z obnovitelných zdrojů. Výjimky byly dány z důvodu, že nelze stanovit rovné podmínky ze strany Evropské unie pro všechny zdroje. Pokud toto nebude umožněno, hrozí dle realistického modelu, že v roce 2024 může dojít k nákupu elektřiny z okolních zemí. Oproti tomu je export plánován na nulu.

Teplárenská sdružení - ukončení některých elektráren nesouvisí s udělením nebo neudělením výjimek. Rozhodujícím faktorem je, zda se vyplatí investice, když nebudu mít zajištěné uhlí na dalších dvacet let.

A jak jsou na tom naše lomy? ČSA bude v roce 2024 uzavřena, Bílina - zde se uhlí nachází ve vrstvách, kde se střídá uhlí nízkovýhřevné s vysokovýhřevným. V případě, že nebudu možno použít nízkovýhřevné uhlí pro výrobu elektřiny, je otázkou, zda se vyplatí těžit pouze vysokovýhřevné pro potřeby tepláren. A kde bude odbyt pro nízkovýhřevné? Nelze tedy tvrdit, že omezení nebo uzavření tepelných elektráren nebude mít dopad na teplárny a cenu tepla pro obyvatele.

A jaký by byl skutečný dopad pro neudělení výjimek a dosažení emisních limitů dle BAT oproti aplikaci směrnice o průmyslových emisích? Tento odhadovaný rozdíl činí u Nox 2,4 %, u oxidu siřičitého 9,2 % a 1,1 % u PM2,5, přičemž tvorba sekundárních částic pro Nox je odhadována pouze na 0,03 %.

Proti přijetí závěrů BAT bylo i Německo a Finsko. Jedním z důvodů bylo stanovení emisních limitů z chybných údajů pro Nox a rtuť, přičemž současný trh nenabízí technologie pro kontinuální měření rtuti.

A jak nahradit uhlí? Například tepelné využití odpadů jak z elektráren, tak tepláren a zaměřit se na jiné původce polutantů, kterými jsou lokální topeniště a doprava.

Svaz měst a obcí zastupuje zhruba 8 miliónů obyvatel této republiky. Svaz nepodporuje tento pozměňovací návrh z důvodu dopadů na tepelné hospodářství samotných obcí. Prioritou svazu je zajistit dodávky tepla za přiměřené ceny a města jsou povinna chovat se s péčí řádného hospodáře a nemohou zmařit své investice například do rozvodné sítě. Tyto argumenty jsou podpůrné hlavně pro úvahy plošného zákazu hnědého uhlí pro použití v lokálních topeništích. Svaz podporuje postupný přechod a nebude podporovat změny, které nenabízejí alternativu.

Svaz průmyslu České republiky - od roku 1990 se do ochrany ovzduší investovalo ze strany průmyslu 220 miliard korun. Snížení emisí od roku 1990 do roku 2014 se objemově snížilo pro oxidy síry o 93 %, pro oxidy dusíku o 77 % a u čpavku o 54 %.

Dle údajů Českého hydrometeorologického úřadu z roku 2015 pocházelo 54,5 % PM 2 a půl z lokálních topenišť. Energetika a teplárenství představovaly pouze 7,1. Institut výjimek z plnění BAT je zakotven přímo ve směrnici o průmyslových emisích právě pro případy, kdy by negativní ekonomické a sociální dopady převážily nad možnými environmentálními přínosy BAT. Udělení výjimky z BAT České republice předpokládá, že provozovatel daného zařízení představí návrhový scénář, kde uvádí, jaké emisní limity bude plnit, a tyto limity se musí co možná nejvíce blížit úrovní BAT. Každou odchylku od BAT musí zařízení zdůvodnit a doložit na ekonomických údajích.

Ať chceme nebo ne, tak výroba elektřiny je úzce spjata s výrobou tepla. Zamezení výjimek by ohrozilo zdroje tepla pro 177 tisíc domácností, což je půl mil. obyvatel napojených na centrální zásobování teplem. Je nutno si uvědomit, že většina zdrojů se nachází v sociálně citlivých regionech.

Celkové potřebné investiční náklady na dosažení požadavků závěrů o BAT pro velká spalovací zařízení spalující hnědé anebo černé uhlí lze odhadovat v závislosti na předpokládaných nákladech snížení emisí v úrovni 13 až 36 mld. korun. Tyto odhady však reflektují pouze dosažení požadavků BAT technologií, u polutantů NOX, oxidu siřičitého a prachu.

Svaz průmyslu České republiky podporuje postupný odklon od fosilních paliv a vznik energetického mixu založeného na čistých palivech, tedy jádru a obnovitelných zdrojích. Lpí na ochraně životního prostředí a energetických úsporách. Odmítá ale nekoncepční snahy ohrožující nejen český průmysl, ale domácnosti a celkovou energetickou bezpečnost země.

Můj závěrečný komentář k této problematice: V rámci diskuse na výboru životního prostředí vznikla pracovní skupina, která má za úkol posoudit implementaci BAT technologií. Je složena ze všech dotčených složek včetně zástupců neziskových organizací. Nepřipadá mi konstruktivní, aby nebyly známy závěry z této pracovní skupiny a my ji limitovali již zakotvenou změnou v zákoně. I z tohoto důvodu nemohu tento pozměňovací návrh podpořit.

Ještě musím dodat jak k udělování výjimek přistupují ostatní země Evropské unie. Evropská komise v roce 2018 publikovala studii, že výjimky jsou celkově běžnou praxí. Celkem je podchyceno více než 100 těchto výjimek z oblasti sklářství, ocelářství, rafinerií a cementáren, kde již došlo k implementaci závěru BAT. Konkrétně se jedná o Belgii, kde jsou 3 výjimky, Estonsko 4, Finsko 10, Francie 19, Chorvatsko 3, Maďarsko 3, Irsko 1, Itálie 7, Malta 1, Polsko 7, Portugalsko 6, Švédsko 6, Slovensko 7 a Velká Británie 19. Česká republika jich má 7 ve sklářském průmyslu. K udělení výjimek u velkých spalovacích zařízení ještě nemohlo dojít. Závěry o BAT jsou z roku 2017 a na případné udělení výjimek jsou 4 roky.

A jako poslední a již velice krátce bych se ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu kolegy Zahradníka. Ač rozumím důvodům, z jakých ho předkládá, chci upozornit na to, že Ústavní soud posuzoval, zda dochází k ohrožení domovní svobody, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Stávající znění zákona skutečně vedlo k prevenci a výchovnému efektu. Zkušenosti ukazují, že k samotné kontrole nedošlo v 99 % všech oznámení, kdy postačila první výzva zaslaná odborem životního prostředí s rozšířenou působností. Vzhledem k tomu, že nedochází ke zneužívání, není tedy důvod stávající znění zákona měnit, proto ani tento návrh nepodpořím.

A úplným závěrem: Jsem moc ráda, že máme všichni zájem na zlepšení stavu ovzduší v naší zemi. Záleží však, jaká cesta se zvolí k dosažení stanoveného cíle. Pevně věřím, že tato cesta bude racionální a založená na zdravém rozumu každého z nás. Děkuji za pozornost.