AD: Co jsou naši politici - Kolega Petráš napsal spíše filosofickou úvahu s výše uvedeným titulem. Dovolím si doplnit právní aspekt jeho úvahy a přidat navíc důsledky toho, když nedojde k výměně těch, kteří zrazují nejen nositele suverenity, tedy lid, ale i vlastní slib. A výměnu si tací opravdu zaslouží co nejdříve.

Je pravda, že ne všechny věci lze řešit přímou demokracií, a proto se také řadu století vyvíjí demokracie nepřímá, zastupitelská. Volby jsou takovým specifickým udělením plné moci od suverénního lidu, aby zvolení zástupci, poslanci, zastupitelé za občany rozhodovali podle programů, které jednotlivé politické strany a hnutí předložily do voleb. Nakonec se vždy postupuje podle kompromisního výsledku, obsaženém ve vládním prohlášení, prohlášení (záměru) rady kraje, města nebo obce, který exekutiva realizuje, a to je potřeba kontrolovat.

Odchylka od tohoto programu (programového prohlášení) je exces, který vždy způsobuje nelegitimitu rozhodnutí. Tedy jde o rozhodnutí, které suverén lid nemusí přijmout a taky ho většinou nepřijme. Nezpůsobuje žel ztrátu legality, protože většina, která v rozporu s ústavou nedbá práv menšin, si zákon může přijmout, ale riskuje, že takový zákon nebude mít dlouhou životnost. Po volbách ho prostě nová reprezentace zruší, změní nebo s ním jinak naloží.