Fleischer (SPR-RSČ): Podnikání v České republice

08.12.2017 19:34

Slýcháváme to v každém předvolebním období od všech politických stran – snížíme administrativu podnikatelů, snížíme daně. Jaká je ale skutečnost od počátků podnikání v České republice?

Fleischer (SPR-RSČ): Podnikání v České republice
Foto: archiv
Popisek: místopředseda SPR-RSČ Karel Fleischer

Z programů mnoha politických stran v letech parlamentních voleb 2013 a 2017 lze vysledovat stejný trend – zjednodušení administrativy podnikatelů a živnostníků.

Praxe ovšem za celá léta ukazuje, že je tomu naopak.

Pronajímatelé bytů byli zatíženi povinností pořídit si Průkaz energetické náročnosti budovy, který sice stojí řádově tisícovky, ale zatěžuje jak prodávajícího, tak později i pronajímatele bytu.

Další zátěž - EET se v oblasti ubytovacích služeb týká těch, kdo nabízejí především krátkodobé ubytování, tedy například provozovatelů hotelů, kempů, penzionů, tábořišť, ubytoven apod. Pokud dlouhodobě pronajímáte byt či pokoj v rodinném domě, bude vše fungovat tak jako doposud. Příjmy z pronájmu jsou totiž z režimu zákona o EET vyňaty. Ovšem pokud tyto služby nejsou přímo předmětem vaší podnikatelské činnosti. Pokud však pronajímáte ať již bytové, či nebytové prostory v rámci své hlavní podnikatelské činnosti, EET pro vás bude závazné ve své 3. vlně, která začíná od 1. března 2018.

V současnosti jsou sice ve hře dva různé návrhy, jeden na zrušení EET jako celku a druhý na osvobození od EET pro podnikatele s příjmy do 350 000 korun, ale jak dopadnou hlasování, nikdo neví.

Je pravda, že EET sice ošetřuje pouze úhrady v hotovosti či pomocí platební karty, nicméně hotovostních plateb mívají podnikatelé ještě stále dost a tudíž se jich povinnost týká, nebo týkat bude.

Elektronická evidence tržeb je represivním opatřením, které zvýšilo administrativní povinnosti a náklady několika set tisícům podnikatelům. Největší negativní dopad má zejména na malé a střední podnikatele a živnostníky. Ona „nízká pořizovací cena zařízení“ je sporná, protože tablet a tiskárna vyjdou na necelých 10 tisíc korun, k tomu je však třeba kupovat papír do tiskárny a platit poplatky spojené s mobilním internetovým připojením, například pro realitní makléře, nebo stánkové prodejce.

Další kapitolou je registrace k dani z přidané hodnoty a pokud podnikatel současně zavádí i EET, nestačí se divit nad množstvím úkonů, které je nutné splnit. Podnikatelé a živnostníci jsou stále více zatěžováni administrativou a trend v budoucnu poroste, díky české vládě i díky příkazům z EU. V minulosti to byla např. novelou zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, platná od 1. 10. 2003, kde je uloženo všem provozovatelům stravovacích služeb zavést systém kritických bodů. Termín zavedení kontrolního systému byl do 7 měsíců od účinnosti zákona, tj. do 30. 4. 2004. A tak se dá pokračovat dále a dále ve výčtu nových povinností toho, kdo pracuje sám a živí se bez pomoci státu a naopak státu přispívá mnohými platbami, ať jde o daně, nebo sociální pojištění a zdravotní pojištění, kde se podnikatel opět stýká se složitými procesy a vše musí vyřizovat na různých místech. Nehledě na fakt, že se od příštího roku opět zvyšují minimální zálohy jak za zdravotní, tak za sociální pojištění.

Mohu tu jmenovat další daně a poplatky a povinnosti různých registrací, např. pro některé podnikatele zřízení datové schránky s elektronickým podpisem, atd.

S narůstajícími povinnostmi a platbami navíc neroste kupní síla českého obyvatelstva, což má za následek nízký příjem podnikatelů a hlavně drobných živnostníků, kterým pak narůstají nejen náklady spojené s podnikáním, ale i dluhy, vzniklé druhotnou platební neschopností, kde stačí jen několik neuhrazených faktur a živnostník se dostává do situace, kdy nedostal a nemá. Nejhorší situace je pak v případech, kdy podnikatele postihne exekuce, či více exekucí. Protože v ČR je exekuce podnikáním, zahrnuje i výdělek různých parazitů na konečné vymáhané částce a vzhledem k nejkrutějšímu a nejdražšímu systému exekucí na světě, znamená exekuce pro drobného živnostníka likvidaci, protože není dostatečně definováno Občanským soudním řádem, co smí a co nesmí soukromý exekutor v mobiliární exekuci zabavit a tak často hostinskému zabaví pípu a nábytek provozovny, makléři notebook i s daty a dopravci auto a pak exekutor ještě čeká, že takto zruinovaný živnostník bude platit narůstající dluhy dál.

Od roku 2013, za vlády ODS a TOP09 , se zvýšila základní sazba DPH z 20 na 21% a u potravin nedošlo ani po následující vládě ANO a ČSSD ke slibovanému snížení DPH na potraviny, nebo zrušení DPH pro léky.

Od roku 1993 do ledna 2015 se sazby DPH měnily 8x dolů a zase nahoru. Stabilní podnikatelské prostředí bylo narušeno také intervencemi ČNB a poměrně vysokým a dlouhodobým nadhodnocováním koruny vůči Euru a pak snižování úrokových sazeb. Nedávno ČNB zastavila intervence proti koruně a Rusnok potvrdil, že ČNB chystá zase naopak dlouhodobé a pozvolné zvyšování úrokových sazeb.

Vše se vším souvisí a záleží na druhu podnikání, některé věci se ale dotýkají všech y ve výsledku jde vždy o komplikaci, nikoliv o výhodu, či zjednodušení a úlevu.

Předpisy se často mění a podnikatel musí vše sledovat, přizpůsobovat a platit. Nesnadné to mají fyzické osoby – OSVČ, ale rozhodně podnikatelé, kteří jsou plátci DPH, zároveň vlastní nemovitosti, auta a zaměstnávají lidi. Neuvěřitelné množství předpisů a povinností a do toho zpřísněný dohled nad placením daní, což na jedné straně můžeme hodnotit kladně, jinak to však vidí třeba živnostník, který má ročně 4 faktury a příjmy do 300 tisíc korun, avšak musí se od března 2018 přihlásit k EET.

Zjednodušení a zlevnění podnikání je tedy v nedohlednu a spíše můžeme počítat s opakem.  Podnikatel si je vědom všech povinností administrativních, ale i platebních a nemá dobrý pocit, když musí platit státu, kde se jeho peníze ztrácí v nepřehledném státním molochu a denně čte o předražených státních zakázkách a dalších způsobech tunelování státní pokladny, do které musí podnikatel přispívat, místo aby tyto prostředky šly na rozvoj podniku a mzdy, protože mnoho podnikatelů se setkává s nedostatkem kvalitních pracovních sil a navíc si ne může dovolit tolik zaměstnanců, kolik by provoz jeho firmy potřeboval, protože mzdové náklady jsou příliš vysoké, hlavně díky sociálnímu pojištění a dalším platbám, spojeným se zaměstnáváním. Množí se také počet osob v exekuci a mzdové účetnictví zaměstnance v exekuci je náročnější a tudíž dražší.

K tomu připočtěme množství kontrol a neplatící zákazníky a hodně lidem přejde chuť pokračovat v podnikání, nebo se do něj pouštět.

Každé volby slýcháváme sliby adresované k podnikatelům a živnostníkům, ovšem za celou éru po listopadu 1989, se nedělo od začátků podnikání v České republice nic pozitivního, co by zlevnilo a zjednodušilo podnikání.

Přitom cílem státu by měla být podpora těch, kteří mají podnikatelský záměr a chtějí stát na vlastních nohou a jsou ochotni platit státu, místo aby od něj čerpali.

Politika však směřuje jinam a lidé jsou spíše ždímáni státem a to nejen ti v exekucích, kterých ale rozhodně neubývá a díky českému systému exekucí, který nemá co do krutosti ve světě obdoby, jsou občané spíše předlužováni a stát jim život komplikuje a ztrpčuje, ne-li ničí.

Zda něco změní staronová vláda a Poslanecká sněmovna s několika nováčky, to je otázka, která je téměř jasná při pohledu na povolební poměry a vývoj událostí v nové vládě a Poslanecké sněmovně.

(převzato z Profilu)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šmarda (ČSSD): Je to strašná ubohost. Strašná a směšná

22:07 Šmarda (ČSSD): Je to strašná ubohost. Strašná a směšná

Komentář na facebookovém profilu ke kompru, které na sociálního demokrata někdo rozesílá