Ministerstvo práce a sociálních věcí radostně oznamuje novinky pro rok 2017. Je skutečně důvod k radosti? Jsem přesvědčen, že z pozice nezaměstnaných, zaměstnanců ale i úředníků Úřadů práce to vypadá poněkud tragičtěji.

Senátní návrh na přivýdělek u nezaměstnaných a pobírajících dávky v hmotné nouzi nad 6 měsíců, oblékl vesty s nápisy ”Pracuji pro město” a obce nakoupily košťata. Po ulicích Brna lze vidět desítky nešťastných a stydících se jedinců, kteří stále dokola zametají stejné chodníky. Za 3 roky práce MPSV je to celkem nedostatečný výkon. Mnozí mi mohou oponovat, že ministryně Marksová se zasloužila o zvýšení minimální mzdy. Pochybuji o tom. Česká republika od roku 2006 minimální mzdu nezvýšila, jedná se spíše o nátlak míst ve vedení EU na vládu ČR, protože stav českých domácností je bídný. A těch směšných pár stokorun za poslední  roky nic nemění k lepšímu. Nehledě na to, že se tu hovoří o motivaci k práci. Kde ji Marksová vidí? 

Ze statistik lze vyčíst, že úřady práce v ČR vyplácí měsíčně 212 000 až 250 000 dávek hmotné nouzi.

Mezi dávky hmotné nouze patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná pomoc. Příspěvek na živobytí od roku 2012 beze změny činí na jednotlivce 3410 korun. Úřady práce usilovně pracují na postupném vylučování lidí z hmotné nouze. V mnohých případech se jedná o neoprávněná čerpání, v jiných však spíše o vychytrale sesmolený zákon, který je příčinou toho, že záchranný systém v ČR moc nefunguje, o čemž svědčí 5 umrzlých bezdomovců za jediný poslední víkend.

V jiném článku jsem psal o využívání soukromých ubytoven, o které se majitelé nestarají a dle sdělení sociálních pracovnic, jsou některé ubytovny v tak otřesném stavu, že se nelze zbavit dlouhodobě tisíců štěnic v zatuchlých budovách. Ovšem majitelé dál inkasují až 5500 korun za 1 místo v nejlepším případě v dvoulůžkovém pokoji, kde osoba v nouzi musí žít ve spolubydlení v jedné místnosti s cizím člověkem, jehož hygienické návyky nemusejí být zrovna v pořádku. Nikoho to však moc na ministerstvu nezajímá.