Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové,

dovolte, abych se za klub Komunistické strany Čech a Moravy i za sebe také krátce vyjádřil k předloženému návrhu zákona.

My vnímáme a i sám za sebe také vnímám pozitivně, že se tady objevila snaha ze strany Ministerstva vnitra řešit otázku účasti na volbách a výkonu volebního práva jako jednoho z nejzákladnějších práv zakotvených v našem ústavním pořádku pro osoby, které by byly postiženy karanténou, to znamená, vlastně na základě teď onemocnění COVID-19 by jim nebylo umožněno nebo podle výkladu by jim neumožňoval stávající volební zákon výkon volebního práva, protože by je dával do té kategorie i ostatních nemocných z hlediska nakažlivých onemocnění, například těch, kteří mají tuberkulózu, žloutenku či jiné onemocnění.

Trošku v té souvislosti také musím říci, že jsem rád, že nakonec bylo upuštěno od jednoho z návrhů, který se v těch pracovních podobách objevoval, to znamená hlasování v zastoupení, protože tam si myslím, že přes snahu zabezpečit identitu dvou osob - zmocněnce a zmocnitele - byla řada otázek nejasných, bylo by to technicky velice složité, ale nakonec by nebyl dohledatelný nijak a průkazně dokazatelný projev vůle zmocnitele vůči zmocněnci a mohlo by to vést k řadě sporů a napadání potom volebních výsledků. To si myslím, že ano.

Co však považuji za vážné z hlediska současného návrhu zákona, který máme pod sněmovním tiskem 971. Myslím si, že je potřeba za prvé si uvědomit, že se s tím trošku otevírá Pandořina skříňka v podobě dvojkolejnosti voleb upravovaných pro jeden orgán - krajské zastupitelstvo, nebo i pro druhý - Senát coby jednu z komor Parlamentu České republiky dvěma právními předpisy. Platí obecný zákon a platí zde speciální zákon, který se týká určité části, skupiny občanů. To je potřeba vnímat jako věc vysoce mimořádnou, která možná technicky zabezpečuje určité kategorii občanů, kteří by jinak spadli do té oblasti karantény a nemohli by vykonávat své volební právo, ale na druhou stranu by neměl být precedentem pro přístup k budoucím situacím v České republice a zavdávat k tomu, že bychom zde měli propříště vždycky zákony obecné a potom souběžně spuštěný nějaký volební zákon univerzální, který by říkal, jak se má postupovat v dobách pandemií či v jiných krizových situacích.