Sociální demokraté si v posledních letech prošli bouřlivými událostmi. Po volbách do Poslanecké sněmovny bylo napětí tak velké, že se skupina vlivných členů ČSSD rozhodla sesadit svého lídra do voleb a legitimně zvoleného předsedu strany. Tzv. Lánský puč se ale nepodařil. Členská základna ČSSD se tehdy postavila za Bohuslava Sobotku, který později sestavil vládu sociálních demokratů, lidovců a ANO. Ovšem za jedné podmínky – hlouběji demokratizovat rozhodování ve straně.

Vedení ČSSD na to hbitě odpovědělo uspořádáním referenda. Otázky byly tři, z nichž ta nejpodstatnější se týkala „rozhodování všech členů o konečné podobě kandidátních listin“. Jednoduše řečeno, Bohuslav Sobotka se ptal svých členů, zda si přejí rozhodovat o tom, kdo bude stranu reprezentovat v jejich volebním obvodě. Zhruba 89 % hlasujících předsedovi odpovědělo, že si to jednoznačně přejí.

V krátkém sledu tak řadoví členové ČSSD prokázali, že jim na budoucnosti sociální demokracie velmi záleží a že se na ní chtějí podílet do nejvyšší možné míry. Chtějí více demokracie. ČSSD nakročila k systému tzv. primárek, které fungují ve vyspělých a pokrokových stranách po celém světě.