Na druhém místě skončila pravicová a národně-konzervativní Strana pro svobodu (PVV) vedená politikem Geertem Wildersem. S výsledkem 16, 7 % PVV obsadí 26 křesel v parlamentu, tedy stejně jako vítězná D66.
Na první pohled by se mohlo zdát, že velmi vyrovnaný výsledek voleb znamená pro Geerta Wilderse a PVV úspěch. Opak je ale pravdou. I když D66 získali pouze o zhruba 15 tisíc hlasů více než PVV, z dlouhodobého hlediska si výrazně polepšili – své zastoupení v parlamentu téměř ztrojnásobili a dosáhli svého historicky vůbec nejlepšího výsledku. Vítěz minulých voleb Geert Wilders oproti tomu ztratil 11 křesel v parlamentu a podporu 6, 8 % ze svých dřívějších voličů. Ti se rozutekli k jiným pravicovým politickým uskupením i přesto, že předvolební průzkumy předpovídaly opětovné vítězství právě PVV.
Zapřísáhlý euroskeptik a proslulý kritik islámu Wilders, jenž chce v Nizozemsku zakázat Korán nebo omezit činnost mešit, už tak nepovede nejsilnější stranu v parlamentu. Předčasné volby, které oslabily pozici PVV, se přitom konaly právě kvůli němu. Wilders totiž v červnu oznámil, že PVV odchází z koaliční vlády, jež byla jmenována o pouhých 11 měsíců dříve. Mělo se tak stát proto, že se mu nepodařilo prosadit návrhy na zpřísnění azylových a migračních pravidel. Wilders ovšem kalkuloval s tím, že se mu podaří posílit v té době už klesající preference PVV a zároveň vyvolá dojem, že je i přes účast ve vládě hlasem proti establishmentu. Odstartoval tím politickou krizi, jež nakonec vedla k pádu celé vlády, protože bez Wilderse a jeho strany neměla potřebnou většinu.
Nizozemský král Vilém-Alexandr následně požádal premiéra Dicka Schoofa, aby ve funkci setrval až do říjnových voleb. Monarcha tak učinil poté, co se kvůli vládní krizi předčasně vrátil ze státní návštěvy České republiky. Bývalý státní úředník bez politické afiliace Schoof tak zůstal v čele menšinové vlády tvořené středopravicovou Novou společenskou smlouvou (NSC), rovněž středopravicovou Lidovou stranou pro demokracií (VVD) a konzervativně-agrárním a euroskeptickým Hnutím zemědělců a občanů (BBB). Premiér Schoof Wildersovy kroky označil za „nezodpovědné a nikoli nezbytné“ a nechal se v kontextu s odchodem PVV z vlády slyšet, že Nizozemsko by se mělo soustředit spíše na řešení jiných národních i mezinárodních problémů. V srpnu pak PVV následovala i NSC, jež vládu v demisi opustila kvůli tomu, že nepřijala přísnější sankce vůči Izraeli.
Kapitáni, kteří opouští tonoucí loď, ale nejsou mezi nizozemskými voliči zrovna populární. Zatímco Wilders byl potrestán výrazným poklesem počtu mandátů, NSC ve volbách zcela propadla a nezískala v parlamentu ani jedno křeslo. Výrazně oslabily také ostatní vládní strany. I když mezi ústřední témata kampaně patřila například bytová krize, zdravotnictví, zahraniční politika a migrace, z výsledků je patrné, že nizozemská veřejnost touží hlavně po stabilitě.
Právě té se ale v nejbližší době dost pravděpodobně nedočká. Vítězná D66 bude kvůli nízkému počtu mandátů muset vyjednávat s dalšími stranami o možné podobě koaliční vlády. Tato vyjednávání ale budou dlouhá a složitá – (nejen) proto, že všichni potenciální partneři důrazně odmítli jakoukoli možnost spolupráce s Geertem Wildersem. Ten ovšem o místo v koalici ani příliš nestojí a svým voličům už teď slibuje, že bude silným opozičním lídrem. Jedná se koneckonců o post, který jeho rétorice sedí nejvíce.
Třetím nejvyšším počtem hlasů se po PVV může pyšnit středopravicová VVD, jež získala 14, 2 % volebních preferencí a 22 mandátů v parlamentu. Ze všech stran současné vládní koalice si VVD pohoršila nejméně, ztratila pouze dvě křesla v parlamentu. Předsedkyně VVD Dilan Yeşilgöz Zegerius ale už během předvolební kampaně několikrát zopakovala, že v případě sestavení koaliční vlády nechce mít nic společného se středolevicovou koalicí Zelených a Strany Práce (GroenLinks–PvdA). Ta s 12, 8 % hlasů ve volbách oproti svému dřívějšímu vládnímu mandátu přišla o pět křesel a skončila čtvrtá. Bez účasti GroenLinks–PvdA ve vládě ale koalice stále ještě nedosáhne majority, a bude tak potřebovat dalšího partnera. Nabízí se ještě konzervativní Křesťanskodemokratická výzva (CDA) s 11, 8 % hlasů a 20 křesly v parlamentu, případně některá z menších stran.
Současný předseda vlády Dick Schoof médiím sdělil, že nová vláda rozhodně nevznikne do Vánoc. Vzhledem k výše uvedenému povolebnímu rozložení sil je to více než pravděpodobné. S jistotou se dá říct asi pouze to, že se novým premiérem stane lídr vítězné D66 Rob Jetten. Osmatřicetiletý politik by se tak mohl stát vůbec nejmladším předsedou vlády v historii země. Přestože byl Jetten v minulosti kvůli nízkému věku terčem kritiky, je nutné podotknout, že je velmi schopným politikem. Sestavení efektivní koaliční vlády několika znesvářených stran v době domácí a zahraniční krize by ale bylo náročným úkolem i pro někoho mnohem staršího a zkušenějšího. Je ve hvězdách, zda se to Jettenovi podaří. Pokud neuspěje, opět nahraje Geertu Wildersovi a jeho straně. Zda by to ale zemi přineslo kýžený klid a stabilitu není úplně jasné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Nezvládl Wilders předchozí volební období a byl voliči vytrestán zaslouženě?
autor: PV
