Na druhém místě skončila pravicová a národně-konzervativní Strana pro svobodu (PVV) vedená politikem Geertem Wildersem. S výsledkem 16, 7 % PVV obsadí 26 křesel v parlamentu, tedy stejně jako vítězná D66.

Na první pohled by se mohlo zdát, že velmi vyrovnaný výsledek voleb znamená pro Geerta Wilderse a PVV úspěch. Opak je ale pravdou. I když D66 získali pouze o zhruba 15 tisíc hlasů více než PVV, z dlouhodobého hlediska si výrazně polepšili – své zastoupení v parlamentu téměř ztrojnásobili a dosáhli svého historicky vůbec nejlepšího výsledku. Vítěz minulých voleb Geert Wilders oproti tomu ztratil 11 křesel v parlamentu a podporu 6, 8 % ze svých dřívějších voličů. Ti se rozutekli k jiným pravicovým politickým uskupením i přesto, že předvolební průzkumy předpovídaly opětovné vítězství právě PVV.

Zapřísáhlý euroskeptik a proslulý kritik islámu Wilders, jenž chce v Nizozemsku zakázat Korán nebo omezit činnost mešit, už tak nepovede nejsilnější stranu v parlamentu. Předčasné volby, které oslabily pozici PVV, se přitom konaly právě kvůli němu. Wilders totiž v červnu oznámil, že PVV odchází z koaliční vlády, jež byla jmenována o pouhých 11 měsíců dříve. Mělo se tak stát proto, že se mu nepodařilo prosadit návrhy na zpřísnění azylových a migračních pravidel. Wilders ovšem kalkuloval s tím, že se mu podaří posílit v té době už klesající preference PVV a zároveň vyvolá dojem, že je i přes účast ve vládě hlasem proti establishmentu. Odstartoval tím politickou krizi, jež nakonec vedla k pádu celé vlády, protože bez Wilderse a jeho strany neměla potřebnou většinu.