Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Ve třetím čtení bych chtěl za hnutí SPD jako spolupředkladatelé zákona vyzdvihnout naprostou vzornou spolupráci státní správy s komerčním subjektem nebo subjekty.
Banky se v podstatě postarají o propagaci celého systému a dají občanům kompletní návod, jak bankovní identitu používat a maximálně používat pohodlí komunikace se státní správou přes osobní počítač.
V jednom článku jsem narazil na nadpis Bankovní účet se stane novou občankou i digitálním podpisem. Je to takový zjednodušený výklad, ale naprosto vystihuje cíl tohoto zákona, který umožní bankám službu bankovní identity, používané v internetovém bankovnictví, více rozšířit, aby mohla fungovat i pro komunikaci se státní správou, umožní přihlášení do portálu občana nebo například služby moje daně. Za pomoci banky pak půjde vyřídit podání daňového přiznání, zaplacení sociálního pojištění, ale i zjistit počet bodů, které má řidič vázané ke svému řidičskému průkazu.
Ke komunikaci se státní správou dnes slouží datové schránky či elektronická občanka. Obojí má však jen malá část populace a obě tyto služby mají celkem krkolomné postupy při používání.
Jak jsme již mnohokrát zdůraznili, při použití bankovní identity bude každý, kdo má dnes internetové bankovnictví, mít automatický přístup ke službám státu. Celkově jde až o 5,5 miliónů obyvatel naší země. Při realizaci systému se vychází z předpokladu, že využití bankovní identity by bylo bezplatné jak pro občany, tak pro stát, nicméně soukromé firmy za využití naopak platit budou.
V této chvíli bych chtěl vzpomenout na zkušenosti skandinávských zemí, které jsou v provozování bankovní identity patrně nejdále. Bankovní identita zde začala fungovat počátkem nového tisíciletí. I zástupci českých bank severské země často zmiňují jako vzor. Velkou inspirací je Norsko, kde lidé mohou svou elektronickou bankovní identitu použít nejen pro čerpání služeb státu, ale třeba se i objednat k lékaři a asi nepříliš vítanou možností je i možnost požádat touto formou o rozvod.
Na tomto místě chci zdůraznit, že banka navíc neuvidí nic než to, že klient se do nějakého portálu státní správy přihlásil. Nebude mít k dispozici informaci o tom, co klient vyřizoval, jestli vyřizoval daně či třeba zjišťoval stav bodů na řidičáku nebo se díval na e-recepty, které byly vydány na jeho osobu.
V předloze zákona se říká, že rozšíření možnosti využívání bankovní identity, s níž lidé běžně zacházejí, má zvýšit dostupnost on line služeb, vyžadujících prokázání totožnosti a povede k dalšímu rozvoji regulovaných on line služeb, veřejných služeb e-governmentu. Bez dodatečného počtu reálných uživatelů totiž nikdy nebude možné dosáhnout plošného využívání těchto služeb. S tím nelze než naprosto souhlasit. Jediným současným rozšířeným státním nástrojem na elektronickou identifikaci jsou občanské průkazy se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem, vydávané povinně od loňského července. Je k nim ale zapotřebí počítačový program, čtečka, a aktivně je využívají podle důvodové zprávy jen desítky tisíc lidí. Počet pěti pinů nutných k tomu, aby byly aktivovány všechny funkce elektronického občanského průkazu, je spolu s procedurou vyžádání elektronického podpisu včetně jeho nahrání do čipu elektronického průkazu odrazující a pro mnoho občanů nepochopitelná komplikace.
Právní úprava upřesňuje i podmínky pro omezený přístup bank do základních registrů. Banky tak budou moci lépe předcházet legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu a také bránit případům zneužití identity bez možnosti zneužití údajů ze základních registrů.
Pozměňovací návrh upřesnil a omezil informace, které mohou banky z veřejných rejstříků získat. Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba, tedy civilní rozvědka a kontrarozvědka, měly k původnímu návrhu výhrady. Zpravodajským službám se nelíbil navrhovaný rozsah přístupu bank k údajům z registru. Elegantní vyřešení identifikace při vstupu do portálu občana nebo portálu moje daně a dalších portálů je při vysoké úrovni základní bezpečnosti přístupu k elektronické komunikaci se státní správou velice vítaným přínosem tohoto zákona.
Již zmíněných pět a půl milionů uživatelů internetového bankovnictví je mohutnou entitou potenciálních okamžitých uživatelů všech služeb státní správy. Po schválení tohoto zákona již nic nebrání široké aplikaci Sněmovnou nedávno schváleného zákona o právu na digitální službu. Teď bude pomyslný míč na straně vlády a státní správy, která musí jednotlivé agendy vystavit na portálu a umožnit občanům vyřizování komunikace se státní správou při využití oprávněnosti přístupu užitím bankovní identity v internetovém bankovnictví, což za SPD plně podporujeme.
Děkuji za pozornost.
Ing. Pavel Jelínek, PhD.
Psali jsme:
autor: PV
