V průběhu ukrajinské krize docházelo k výpadkům výběru daní v regionech.
Nejdříve daně odmítaly platit západní regiony země – na protest proti Janukovičovi. Teď hrozí, že do Kyjeva nic nepošlou východní regiony. Nový premiér Jaceňuk žádá západ (Mezinárodní měnový fond a EU, tedy mimo jiné i nás) o okamžitou pomoc ve výší 35 miliard dolarů. Ještě před třemi týdny to bylo 15 miliard. Jinak údajně hrozí, že nebude z čeho platit základní funkce státu včetně armády a policie.
Lidé na Ukrajině masově vybírají peníze z bank. Mnohé bankovní instituce už zavedly denní limit na výběr prostředků. Ukrajinská měna zažívá volny pád. Přitom peněžní ústavy z EU do Ukrajiny investovaly 23 miliardy dolarů – peníze, o které teď mohou zejména Italské a Rakouské banky přijít. Mimo jiné i ta Rakouská banka, která vlastní Českou spořitelnu. Ruské banky do země investovaly dokonce 28 miliard dolarů.
To ale stále ještě nejsou hlavní rizika, která nám hrozí. Ukrajinská krize může přinést přerušení dodávek ruského plynu do Evropy ukrajinskou cestou. Ukrajinskému průmyslu hrozí krach. Jeho alespoň částečná konkurenceschopnost byla dána nízkou cenou ruského plynu, na který Ukrajinci dostávali tučnou slevu. Byla to de facto ruská odměna Ukrajině za politickou loajalitu. Teď, když jsou obě země na hraně války, ruský plynárenský Gazprom naznačil, že využije ukrajinského dluhu 1,5 miliardy dolarů za nedávno dodaný plyn ke zrušení oné klíčové slevy. To by mohlo rázem položit na kolena celý ukrajinský stát, protože tamní průmysl je hlavním plátcem daní. Kromě toho, stát ještě dotuje ceny plynu pro domácnosti. Že nebude z čeho je nasnadě.
Politická a sociální data nejsou o nic lepší, než hospodářská. Jen za posledních 10 let zemí opustilo přes 5 milionů lidí. Zhruba dvě třetiny z nich odjely na západ, třetina do Ruska. Za poslední dva měsíce do Ruska dočasně i nastálo odjelo necelých 700 tisíc Ukrajinců. Jak masivnímu náporu imigrantů bude v případě eskalace konfliktu čelit Česká republika, ve které už dnes žije přes 120 tisíc Ukrajinců. Stále ještě má ze čtyřiceti pěti miliónu obyvatel Ukrajiny kdo utíkat.
A pravděpodobnost eskalace problémů Ukrajiny je vysoká. Země je rozdělena na dvě poloviny. Ruštinu za mateřský jazyk sice považuje pouze třetina tamních obyvatel, ale rusky jako svým hlavním jazykem mluví podstatně více lidí. V nejzápadnější části Ukrajiny rusky mluví sotva 3% lidí, další 2% užívají suržyk, což je de facto ruština s ukrajinskou gramatikou. 95% mluví ukrajinský. Středozápad, na jehož okraji je i Kyjev, je stále ještě relativně ukrajinský. 25% lidí tam mluví rusky, 15% užívá suržyk, 60% ukrajinštinu. Ale už středovýchod není příliš ukrajinský. 46% jeho obyvatel mluví rusky, 22% suržyk, 32% ukrajinsky. Na jihu Ukrajiny mluví rusky 82% obyvatel, 13% užívá suržyk a 5% ukrajinštinu. A na úplném východě mluví ukrajinsky jen 3,7% obyvatel. V souladu s tímto jazykovým rozdělením pak v jednotlivých oblastech dopadají také volby. V roce 2010 v 2. kole prezidentské volby Janukovič získal 49% hlasů a Tymošenková 45,5%. V roce 2004 před oaranžovou revolucí vyhrál proruský Janukovič nad prozápadním Juščenkem 49,5% ku 46,5%. Po revoluci vyhrál prozápadní Juščenko nad proruským Janukovičem v poměru 52% ku 44%. Půl na půl, půl na půl, půl na půl.
Celá země je objektivně půl na půl. Část ukrajinské armády mobilizuje, část - včetně vlajkové lodi tamního námořnictva - přebíhá k Rusům. To, že se jedná jenom o Krym, je iluzi. Už včera visely ruské vlajky také nad Charkovem, Doněckem, Mariupolem, Melitopolem a Odděsou. Pokusí-li se Kyjev o jejich strhnutí, Putin to může využít jako záminku k vojenské intervenci, jak to předvedl už na Krymu. EU a Kyjev přitom tahají za kratší konec provazu. Vojenská síla je evidentně na stráně Rusů. Společné vojenské jednotky EU, které by mohly postrašit Rusy, de facto neexistují. Jsou jen nesourodým a samostatně nepoužitelným doplňkem americké armády, která tvoří hlavní sílu NATO. Obama zřejmě bude hrozit, bude zavádět sankce, bude posílat americké námořnictvo do Černého moře, ale zřejmě nepoužije sílu. EU také ne. Rusko – dostane-li záminku – ano.
Oprostíme-li se tedy od emocí a pokusíme-li se o chladnou úvahu, realita je děsivá, ale vlastně prostá: Je třeba dělat vše co lze, aby konflikt neeskaloval. Jednak proto, že nikdo soudný nechce lidské oběti. Jednak proto, že nemůžeme vyhrát. A bohužel také proto, že Evropa dnes nemá takové zdroje, aby zaplatila prostřednictvím EU a Mezinárodního měnového fondu stovky miliard za podporu ukrajinského hospodářství a za přiliv statisíc ukrajinských válečných uprchlíků. Je to smutné, ale zavírat oči před touto realitou, jak to budou dělat mnozí politici, je pokrytectví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek John
