Článek byl převzat z Profilu Ing. Antonín Seďa - Základní problémy v Armádě ČR

Přitom stav současné AČR je po provedené profesionalizaci tristní. A mohou zato všechny předchozí vlády. Poslední mediální přestřelka mezi exministrem obrany za ANO a ministryní obrany za ODS odhalila řadu dlouhodobých problémů naší armády. Vzpomínám si ještě na doby svého působení ve Výboru pro obranu, kde jsem coby tehdejší zpravodaj k rozpočtu kapitoly 307 – MO opakovaně kritizoval stav naší armády.

Pro nezasvěcené připomenu základní etapy rozvoje naší armády. Dne 12. 3. 1999 vstoupila naše země do Severoatlantické aliance a tím na sebe převzala závazky z toho plynoucí. Po dlouhých diskusích vláda 13. 11. 2002 přijala strategický dokument (zřejmě pod vlivem nadcházejícího summitu NATO v Praze) Koncepce výstavby profesionální AČR a mobilizace ozbrojených sil ČR. Ten stanovil mimo jiné, že rozpočet bude mít následující složení: % osobní výdaje, 25-30 % provozní výdaje a 20-25 % kapitálové výdaje. Zároveň MO mělo mít cílový stav 36 800 osob, z toho 26 200 vojáků, 8800 civilních zaměstnanců a 1800 čekatelů- studentů. Stačí se podívat v každém roce do státního rozpočtu, abychom viděli neplnění těchto základních ukazatelů.

Pražský summit NATO proběhl ve dnech 21. až 22. 11. 2002 a mimo jiné přijal Pražské závazky ke zlepšení obranných schopností AČR: vytvoření jednotek k ochraně proti biologickým, chemickým a ZHN, posílení zpravodajské a komunikační činnosti a zlepšení strategické letecké přepravy. Opět se můžeme dnes podívat na tyto závazky, zda byly splněny.