„Od samého počátku se EU potýkala se zlomyslnými předpověďmi svého krachu. Evropský projekt se ale opakovaně ukázal být odolnější, než mnozí čekali…. V jednotě je naše síla…. Abychom uhájili mír a posílili svou bezpečnost ve všech podobách, potřebujeme efektivnější Evropu…. To vše pochopitelně probouzí obavy a vyvolává zlost. A poskytuje živnou půdu populistům v jejich honbě za mocí… Jde-li nám o bezpečnou a prosperující budoucnost, jsou Evropská unie a transatlantická aliance naší nejlepší volbou! … Proto musíme se svými nejbližšími spojenci spolupracovat jako odolné a pevné politické společenství. Pro Evropany to znamená, že potřebujeme posílit smysl pro společný strategický zájem. … Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem.“

Mnoho lidí oprávněně udivilo, že hlava státu dobrovolně předává pravomoci rozhodovat o našich osudech, o naší vlasti, jiným, především dominantním velmocím evropského kontinentu, co do počtu obyvatel a ekonomického postavení jde samozřejmě hlavně o Německo. V překladu z diplomatické mluvy onoho Pavlova projevu jde totiž o to, že Pavel vyhlašuje naši ochotu sloužit velmocenským (patrně opět hlavně německým) zájmům.

Pomineme-li, že to řekl ještě nedávno věrný služebník komunistického režimu, jsou to slova dnešní hlavy státu, a ta mají na mezinárodní půdě svoji váhu. Tato slova už bude těžké brát zpět. A nelze předpokládat, že by zrovna generál Pavel měl k něčemu takovému chuť nebo odvahu. Zjevně jedná podle jiných not než našich národních, proto byl vybrán a proto byl také na základě zdrcující marketingové masáže zvolen. Koná teď svou povinnost, jak byl zvyklý. Jen jiné zeměpisné a politické straně.