Hledáme proto takovou koncepci dopravy, aby se chodec nažral a řidič zůstal celý, čili aby se pokud možno zlepšila situace všech. Pevný rámec tomuto hledání dává Plán mobility, dokument připravovaný městem původně proto, aby mohlo čerpat z Evropské unie peníze na výstavbu a provoz dopravní infrastruktury v následujících deseti letech. Reálnost a závaznost této koncepce tedy spočívá v tom, že co v ní bude, to se postaví, protože na to a právě jen na to pošlou z Bruselu do Brna peníze. Řádově tu jde o stovky miliard na projekty, které během deseti let naprosto zásadním způsobem změní tvář Brna.
Zdánlivě by tedy stačilo napsat tam spoustu nových silnic, kolejí, tunelů, podchodů a nadchodů, a peníze by byly doma. Nebyli jsme si však vůbec jisti, že by se v tom případě řidič nažral a hlavně, že by chodec zůstal celý. A taky si nejsme jisti, zda chceme nadále porcovat město, už dnes rozkouskované na tisíciny hlubokými řezy silnic a kolejí. Nechtěli jsme mechanicky a bez práce získávat miliardy na stavby naplánované před desítkami let podle neméně starých paradigmat (což se právě začínalo dít) a dívat se, jak nám Evropa už zase utíká, protože jde dopředu, zatímco my stojíme na místě.
DOPRAVA, NEBO OPRAVA?
Plán mobility vnímáme jako příležitost poodstoupit, podívat se, zda nám doprava ještě slouží, nebo nám už vládne, zeptat se lidí, jestli vlastně opravdu chtějí každý den trávit neproduktivní hodinu až dvě v autě či tramvaji a zda to chtějí i jejich děti – protože ony budou užívat naše dopravní stavby. A spočítat, kolik to které řešení opravdu stojí peněz, započteme-li třeba i údržbu komunikací, výrobu elektrické energie a její dopady, ztracený čas lidí nebo léčbu rakoviny…
Kromě zapracování stovek připomínek Brňanů, organizací a odborných institucí do Analytické části Plánu mobility byl proto tento dokument rozšířen o tzv. ideovou část, která právě probíhá. Ve čtvrtek 3. září se uskutečnil Expertní workshop, na němž pět vytipovaných odborníků z rozdílných oblastí představilo své návrhy vizí, jak by měla vypadat doprava v Brně v roce 2030 a v roce 2050. Přítomní zástupci odborné veřejnosti a samosprávy se poté rozdělili do pěti skupin, kde pak spolu s „vizionáři“ dále rozvíjeli jejich vize do konkrétních oblastí změn a opatření. V magický den 11. září poskytla zpětnou vazbu na výstupy z workshopu Brněnská ozvučná deska a v pondělí 21. září se jimi zabývaly pracovní skupiny z řad občanů, a poté budou projednány řadou orgánů města.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV