Soukromníci, založení v roce 2008, zaznamenali první úspěch poté, co chod strany začal ovlivňovat podnikatel Ivo Valenta. Ten jako nestraník uspěl ve volbách v roce 2014, kdy po výborně vedené kampani, do níž vložil nejen peníze, ale i vysoké osobní nasazení, získal mandát senátora.
V roce 2014 oslavili také jediný významnější úspěch za svou dosavadní existenci Svobodní; v eurovolbách se jim podařilo do Evropského parlamentu dovést svého předsedu Petra Macha. Od té doby se strana spíše propadá. V komunálních volbách o několik měsíců později už důvěru dostalo jen několik málo komunálních zastupitelů a v následujícím roce Svobodní na mnoho měsíců zmizeli z průzkumů; jejich preference překročily jedno procento jen ojediněle. Spolupráce se Soukromníky v této situaci znamená pro Svobodné patrně poslední šanci, jak svou stranu restaurovat a snad konečně dostat na vzestupný kurz.
Paradoxní voliči
První reakce na oznámenou spolupráci jsou sice převážně negativní, to však mnoho neznamená. Především většina reakcí na každou změnu bývá nejdříve negativních. Dalším důvodem, proč si Svobodní s odmítavými komentáři nemusí dělat příliš těžkou hlavu, je to, odkud pocházejí.
Nikoli nevýznamnou část elektorátu Svobodných tvoří tzv. paradoxní voliči – ti, kteří by vlastně stranu vůbec volit neměli, kdyby byl jejich výběr veden racionálními úvahami. V případě Svobodných jde o voliče, kteří jsou stejně tak ochotni volit pravicovou stranu, jako třeba Piráty nebo dokonce Zelené. Jde o akademicky orientované intelektuály, inklinující ke Svobodným nikoli z důvodu jejich pravicovosti, ale tomu navzdory – ve straně dílem nacházejí zdroj pro své abstraktní romantické konstrukce teoretického liberalismu, dílem ji volí proto, že budou vždy volit malé strany na okraji spektra, do nichž si promítají svůj osobní vzdor vůči majoritě.
Problémem pro Svobodné není samotná existence paradoxního elektorátu. Ten je přítomen mezi voliči každé strany. Zásadní chybou je urputná snaha Svobodných takové voliče neztratit. Z toho pak vyplývá rozbředlá, nejasně profilovaná politika bez silného názoru, vedená hlavně cílem nikoho si nepohněvat. S tím by teď mohl být konec a to by bylo jedině dobře.
Když bude politiku koalice určovat Ivo Valenta a s ním spřízněné osobnosti, můžeme očekávat pravicovost bez větších kompromisů. Jasnou řeč, vůli k úspěchu. Jestli půjdou obě strany společně tímto směrem, část současných příznivců jistě Svobodné opustí. Každé otočení kormidlem způsobí, že na jedné straně lodi někdo vypadne. Podstatné však je, jestli na té druhé víc pasažérů přistoupí.
Nadějná spolupráce pro Svobodné, nebezpečí pro BPI
S Ivem Valentou a Soukromníky dostanou Svobodní to, čeho se jim nedostává. Peníze, osobnosti, orientaci v reálné politice, schopné vedení kampaně, know-how. Neočekávám, že by Soukromníci nechali Svobodné během kampaně opět blouznit o legalizaci drog a rozbíjení Evropské unie. Namísto esoterických problémů všehomíra se bude spíše mluvit o tom, co je důležité právě tady a teď – o realistických způsobech odstraňování ekonomických bariér, o podpoře podnikání, o střední třídě a její peněžence. O tom, co racionálního voliče opravdu trápí.
Spolupráce Svobodných a Soukromníků může znamenat dobrou volbu pro pravicového voliče. Tím zároveň vytváří neopominutelnou konkurenci pro subjekty, které chtějí jít do voleb s antiimigračními tématy. Pokud Svobodní spolu se Soukromníky nebudou váhat a razantně se vymezí vůči imigraci způsobem, uspokojujícím většinového voliče, Blok proti islámu a podobná uskupení nebudou mít vlastně mnoho co dalšího nabídnout. Řada voličů, kteří dnes o BPI uvažují, váhá nad příliš jednostranným profilem a až příliš častou nálepkou extrémismu; nyní mohou stát před alternativou s širším záběrem a vyšší důvěryhodností. Je těžké předpovědět, kolik z nich na takové volání uslyší, Blok proti islámu by však měl určitě zbystřit.
Všechno růžové?
I když je spojenectví Soukromníků se Svobodnými rozumné a nadějné, rozhodně neznamená automatické volební zisky. Volební program uskupení není dosud znám, nejsou známy osobnosti, které povedou kandidátky v krajích. Strategie kampaně může být navržena stejně tak dobře, jako může vést k promarnění všech šancí. Existuje celá řada problémů, schopných potenciál stran ve volbách promarnit. V každém případě je však tato spolupráce krok správným směrem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
