Když si vezmete domů půl Afriky, budete mít doma Afriku. Když si vezmete domů půl muslimského světa, budete mít doma islám. A když si vezmete domů chrabré kmenové bojovníky z válečných zón a gangů, budete mít doma válku.

Je to snadný ne? Jen my to pořád nechceme pochopit. My rozuměj mírumilovná, zhýčkaná a multikulturně korektně zpitomělá Evropa sněhových vloček a roztodivných deviací. Nějak se nám to křesťanské nastav druhou tvář přetavuje do zdrhej dokud můžeš. Ti kdo to zažili a vyklidili v Německu, v Británii, ve Francii nebo Švédsku svá bydliště, aby se vyhnuli konfrontacím se silnější, hlasitější, ale vítanou menšinou příchozích vědí o čem mluvím. Legrační je to, že mnohdy už tato menšina musí „své“ pozice vyklízet ještě více konfrontační a ještě silnější nové menšině.

Anglie to pomalu ale jistě zabalí, tou se netřeba zabývat, jen děkovat Bohu za to, že už nejsou v Schengenu. Díky Nigele. Francie je celkem daleko, mají Le Pen a celkem bojovnou historii. Nicméně příliš mnoho je zkrátka příliš mnoho a extrém levice, kterou si zvolili též neskýtá zrovna kladné vyhlídky. Německo by nás ale mělo zajímat VELMI. Za prvé je blízko, za druhé Ropušan podepsal Migrační pakt a za třetí toho začíná mít plné zuby. A plné německé zuby čehokoliv většinou znamenají zpravidla plné české ruce práce s tím to nějak přežít. Bez legrace.

Bez přehánění.