Myslím, že je dobře, že se Miloš Zeman vrátil k tradici vánočního poselství. Vždyť právě čas vánoční je tou nejpříhodnější dobou k tomu, aby se každý z nás zamyslel nad tím, jak prožil uplynulý rok, nad tím, co mohl udělat lépe apod.
Právě vánoční čas už ze samotné podstaty vánoc jako svátků, které si část občanů spojuje s příchodem Krista-spasitele a část - a patrně větší - si je spojuje s atmosférou rodinného setkání, sblížení lidí a s dobou zamyšlení - a také - proč to neříci, s dobou smíření či odpouštění, prostě s bilancováním svého dosavadního života je k takovému zamyšlení dobou nejlepší. Možná je to i tím, že vánoce spojujeme se sněhem, mrazem a také s teplem domova, v němž nacházíme úkryt před panujícím mrazem a zasněženou přírodou.
Doba vánoc je už prostě taková. Myslím, že naprostá většina z nás také tak vánoce chápe. Prostě doba vánoční má v sobě cosi nadpozemského, mystického, slavnostního či tajemného, něco, co nám ukazuje, že je možné být lepší. Ona mystika určitě vyplývá z toho, že vzpomínáme, jak jsme v dětství vyhlíželi Ježíška a psali mu dopisy, co všechno by nám měl přinést a my mu slibovali, že už budeme lepší - lépe se učit či poslouchat rodiče.
Také proto jsem velmi rád, že se Miloš Zeman pokusil na tuto tradici navázat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: SPO