Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Zaznělo tu hodně věcí, nicméně tu nezazněly, dá se říci, zásadní podněty pro Ministerstvo školství a tělovýchovy z terénu. Já tedy na základě projednávání v prvním čtení jsem si udělala okružní jízdu po jižních Čechách a sešla jsem se v každé oblasti kromě Prachaticka a Krumlovska s učiteli, učitelkami, řediteli, zřizovateli, vedoucími učiteli a bavila jsem se s nimi na vlastně tu garanci místa pro dvouleté děti. Kromě samozřejmě jednoznačného dne z důvodu toho, že systém není připraven a podmínky na to nejsou nastaveny, zaznívaly další věci, které si myslím, že je nezbytně nutné, abychom zde na plénu slyšeli a aby prostřednictvím pana předsedajícího pan ministr školství předal tyto informace svým pracovníkům, zdali by s těmito, dá se říci, problematickými věcmi nepomohli vlastně těm učitelům a učitelkám a ředitelům ve školkách.

Co hodně zaznívá, je především normativní počet dětí na jednu učitelku a také to, že krajské normativy jsou různé v každém kraji. Bohužel náš Jihočeský kraj má zrovna nejvyšší normativy a dá se říci, že samozřejmě chápu, že se to učitelům a učitelkám nelíbí a možná se kloním k tomu, že by normativy, co se týká na počet dětí ve třídě měly být jednotné v celé republice. To znamená, sjednotit krajské normativy pro počty žáků na jednu učitelku ve všech krajích. Dá se říci, že v podstatě nejsou stanoveny podmínky pro děti ve školkách, a to především z toho počtu, že pokud už v současné době, když jich je 45 000 ve školkách, tak ty podmínky nejsou upraveny a je to poměrně zatěžující.

Co hodně zaznívalo na těch debatách a diskusích, jsou chůvy. Chůvy jsou samozřejmě velkým přínosem pro pomoc učitelům a učitelkám v mateřských školách. Nicméně je tam velká složitost ve vyplňování. Je tam souběh prvního a druhého kola výpisu, vlastně podpory chův a zařazení do šablon a dá se říci, že je to i špatně nastaveno na počet dětí dvouletých v tom daném "ročníku". To znamená, že pokud se jim ten počet sníží, protože některé dítě dosáhne věku tří let, automaticky jim zaniká samozřejmě nárok na tu chůvu a tím pádem se jim ztěžují podmínky. Takže to by bylo nezbytně nutné v rámci vlastně Ministerstva školství a toho programu pro chůvy vyřešit, neboť opravdu se z 80 % věnují učitelé a učitelky administrativní práci a 20 procenty pouze pedagogické a výchovné činnosti a ne jako ve Finsku, kde je to obráceně, kde je 80 % pedagogické a 20 % administrativní činnosti.

Co dále ještě zaznívalo. Já jsem se na to ptala, zdali ten povinný předškolní rok samozřejmě splnil naše očekávání, která jsme do něj kladli. Samozřejmě nesplnil. Vzrostlo to pouze o velmi malé procento a především se jedná o to, že rodiče, kteří dávali děti do soukromých škol, tak vlastně teď nahlašují individuální výuku a chodí samozřejmě na přezkušování.